Konec roku, bilancování toho uplynulého, přemýšlení, co se mělo udělat jinak, hodnocení všech nápadů a skutků. Ačkoliv bychom toho chtěly změnit mnoho, tak to určitě nebudou knihy, které jsme četly a literární dobrodružství, která jsme prožily.
Přišla nám nová spolupráce, splněné a nesplněné knižní výzvy a stovky ne-li tisíce přečtených stránek.
Zkrátka se podívejte na to nejlepší, nejhorší a nejzajímavější v našem Knižním shrnutí roku 2018!
Lesníčkův rok v knihách
Tenhle se toho událo se toho celkem dost, viděla jsem nové země, vypila spoustu různého vína, viděla nové kouty republiky, strávila celý rok sebelítostí nad prací, co snad v lednu konečně změním a hlavně... Hlavně jsem si pořídila PlayStation a tím, že to je pořád docela nová záležitost, tak jsem se změnila na takovou hračičku. Je mi ale jasné, že mě to brzy omrzí a vrátím se k tištěnému mediu. Letos jsem přečetla 48 knih. Vyrovnaný výsledek v porovnání s předchozími roky. Můžu jen domýšlet kolik knih bych přečetla, kdybych četbě věnovala více času... No určitě by to dalo na splnění knižní výzvy na Goodreads, kde jsem stejně jako loni chtěla přečíst padesát knih. Nevadí!
To nejlepší!
Letos to bylo těžké. Jako vážně těžké. Buď měknu, nebo jsem si vybírala knihy, které se mi líbily a bavily mě! Tak alespoň čtyři, které ve mě nechaly nejhlubší dojmy.
Erik Tabery: Opuštěná společnost Česká cesta od Masaryka po Babiše (Recenze)
Tak tahle kniha, ta se vyšvihla na první místo letošního roku sotva jsem jí dočetla a zavřela. Zanechala ve mě tak hlubokou stopu, že jsem byla v tu chvíli ochotná zpunktovat třetí pražskou defenestraci.
Tato kniha mě čapla a házela se mnou, až mi mozek mlátil o stěny lebky!
Astrid Lindgrenová: Bratři lví srdce
Ruku na srdce, tohle není kniha, kterou by v tomto seznamu někdo očekával. Neměla jsem tušení, co si beru domů, když kolegyně přinesla do práce stoh knih se slovy: "Jestli něco chcete, tak si to vezměte, jinak to dám pacošům do knihovny. " První myšlenka: To bych mohla vzít na tábor!
Když si na knížku vzpomenu, brečím a jsem v šoku. V tom příjemném šoku, ale přesto v naprostém šoku! (Na tábor jsem jí nevzala.)
Neil Gaiman: American Gods (Recenze)
Když vidíte toto jméno, máte jistotu, že to bude dobré, nebo alespoň ucházející. Nemohu mluvit za to, jak kniha vyzní v češtině, vím, že ostatní vydání jsou značně osekané a zkrácené, ale tato anglická verze. Sakra! Bylo to dobré. Bylo to silné a plné překvapení.
Hlavně jsem pokořila samu sebe! Tohohle tlouštíka jsem přečetla! V angličtině!
Alena Mornštajnová: Hana (Recenze)
Ono se to stalo! Bestseller a mě se líbil. Skutečně líbil! Líbil se mi tak moc, že jsem ho zařadila mezi nejlepší knihy letošního roku! Pokud si myslíte, že kolem Hany je jen mediální bublina, tak se nenechte zmást. Ačkoliv se děj jeví tuctově a vlastně všechno tam se zdá být zřejmé, není. Dějové zvraty mě nechaly bez hlesu sedět. A to je co říct.
Nulová očekávání, ale zisky jsou někde ve stratosféře!
Nope 2018!
Překvapivě jsem letos neměla moc kandidátů na toto umístění. A jsem skutečně překvapená, že to tak je, oproti minulým rokům to letos bylo vážně těžké vybrat!
Marie Lu: Warcross
Stejně jako se Opuštěná společnost dostala na první místo mezi tím nejlepším, tak se na první místo mezi nejhoršími dostala tato kniha! Získala jsem ji jako reading copy a těšila se na ní. Po přečtení jsem na ní dokonce napsala recenzi. Ale protože bychom, ne kousaly, ale urvaly ruku, která nás štědře krmí, tak jsem tu recenzi vůbec nevydala.
Další YA, které prostě nefungovalo tak, jak mělo.
B.A. Paris: V pasti lží (Recenze)
Zábavné. Tahle kniha má stejný příběh jako Warcross, reading copy na kterou jsem odmítla napsat recenzi, protože bych zase urvala ruku. Recenzi napsal Dortíček, nutno podotknout, že já jsem taky přidala svou trochou do mlýna, ale jen maličkou.
Psycho thrillery? Ano, prosím. Ale dobré.
Martin Sládek: Hladová smečka (Recenze)
Přiznávám se, dvě předchozí knihy mě doslova vytáčely a nenáviděla jsem jejich čtení. To se o Hladové smečce říct nedá, ale přesto. S ohledem na to, jak se mi letošní knihy líbily to tato, kterou bych za jiných okolností považovala za těžce průměrnou, zkrátka prohrála. Dějově mě nijak nenadchla a obecně mi to přišlo trochu míchání jablek s hrušky.
Ale jak říkám, vytáhla si černého Petra, letošní rok byl, co se knih týče pro mě velice dobrý.
Nejlepší věc, co mě potkala!
Co by to bylo z mé strany za knižní shrnutí, kdybych vynechala svého milovaného Joea? Ha! To by nešlo!
Joe Abercrombie je tu ze tří důvodů. První dva vidíte na obrázku! Obě knihy se objevily v knižních shrnutích, jak v roce 2016, tak i v roce 2017. Nicméně to byly jejich anglické verze! Letos konečně vyšly i v českém překladu! A Půl krále způsobil tak trochu rozruch a zájem o Joa! To mě těší!
Nicméně třetí důvod? Konečně máme jakousi představu o tom, kdy vyjde další kniha! A mě to způsobilo menší infarkt. Další trilogie ze světa Prvního zákona, která se bude odehrávat třicet let po první trilogii! První díl se bude jmenovat A Little Hatred (Drobná zášť) další díl pak The Trouble with Peace (Problémy s mírem) a třetí The Beautiful Machine (Nádherný stroj), první díl by měl snad, vyjít v září roku 2019! Od doby, co jsem se to dozvěděla, mám pocit, že puknu!!!
Dortíčkův rok v knihách
Já se vám přiznám bez mučení, že letos to bylo slabé. Tento rok byl pro mě absolutně přelomový, psala jsem bakalářku, učila se na státnice a v závěru úspěšně absolvovala vysokou školu. Aby toho nebylo málo, týden po státnicích jsem se kvůli další škole stěhovala do mě zcela neznámého města, pryč do rodiny, od kamarádů a kolegů a samozřejmě pryč od mojí knihovny. Bylo toho zkrátka opravdu moc, 38 knih není bůhví jaký výkon, ale alespoň se mám na co vymluvit! Dokonce jsem se rozhodla, že letos ani nebudu vyhlašovat nejhorší knihy, protože opravdu opravdu špatná nebyla žádná.
To nejlepší
Margaret Atwoodová - Příběh služebnice
K mému největšímu překvapení mi tuto knihu doporučila mamka. Já v té době věděla o seriálu, ale zařekla jsem se, že prvně si přečtu předlohu. Příběh služebnice není akčním bojem proti režimu, jako to vyobrazuje seriál (srovnání jsem psala ZDE). Je více o přemítání hlavní hrdinky, o úloze ženy ve společnosti a především je varováním. Doporučuji všemi deseti!
Holly Blacková - Krutý princ (recenze)
Já mám Holly Black vážně ráda. Je to jedna ze spisovatelek, od které jsem schopná číst YA knihy a neprotáčet u toho oči. V Krutém princi se po bezmála po 15 letech opět vracíme do vílího světa, což mě potěšilo ze všeho nejvíc. Stránky mi ubíhaly pod prsty a dokonce jsem přišla pozdě i na rande jen abych knihu mohla dočíst, takhle dobré to je.
Karin Tidbeck - Sobí hora (recenze)
Jedna z nejzvláštnějších knih, které jsem kdy četla. Severské podivno je opravdu více než podivné. Každá povídka mě zaskočila a nechala mě přemýšlet o tom, co jsem to vlastně četla. Některé nápady mi nechtěl mozek ani pobrat, jak zvláštní to bylo. Každopádně kniha ve mě doznívá do teď a to jsem ji prosím četla v dubnu! Nešlo to jinak, do výběru TOP knih tohoto roku prostě musela!
Jiří Tomek - Kouzlo boha Thovta
Zbožňuji mytologii ve všech jejích formách. Můžu vám s jistotou říct, že ta egyptská je sakra zajímavá. V Kouzle boha Thovta je všechno, stvoření vesmíru a světa podle egypťanů, příběhy jednotlivých bohů, velké skutky faraonů i pověsti a báje z tohoto písečného světa. Nejlepší na tom je, že knihu ani nemusíte číst v kuse na jeden zátah, ale můžete si jednotlivé příběhy dávkovat jako krásné mytologické jednohubky. Jo a také má nádherné ilustrace!
Nově objevený žánr - severské podivno
Potom, co jsem díky Sobí hoře poznala co všechno se těm seveřanům honí hlavou, jsem chtěla víc, vlastně ne chtěla, já potřebovala! Nevím čím mě tento žánr tak zaujal, snad svou nekonvenčností, naprostou originalitou a nebo tím jak znepokojivé některé povídky jsou, ale každopádně jsem neskutečně ráda, že se to stalo! Jestli máte tipy na další (nejen) severské podivnosti, sypte je sem!
Nově objevené série
Rachel Caine - Velká knihovna
Já jsem vystudovaná knihovnice, jak by mě mohl nezaujmout příběh, kde Alexandrijská knihovna nikdy neshořela, ale místo toho vládne celému světu? Celý svět, kde knihy a knihovny jsou nejvzácnější a nejváženější věci na světe, je prostě skvěle vymyšlený.Ani romantická linka, zde není až tak silná a tak mě tahle série baví víc a víc! Navíc přiznejme si to na rovinu, ty obálky jsou jednoduše nádherné.
Joe Abercrombie - První zákon
Jak psal výše Lesníček, co by to bylo za shrnutí bez Joa, letos dokonce dvakrát! A k nevelkému překvapení všech to byl opět Lesníček, kdo mě k této sérii uvrtal. Obávám se, že kdybych si to nepřečetla, tak mi snad vyhučí do hlavy díru! Vtípky stranou, tohle je vážně jedna z nejlepších fantasy sérií které jsem četla. Možná je to tím, jak málo se to klasickému fantasy podobá. Tohle je temné, realistické a cynismus ze stránek přímo kape. Žádné heroické bitvy ani národy semknuté pro vyšší dobro nečekejte, jen krev bahno a nějakou tu magii.
Mě tedy paradoxně asi nejvíc zaujali Bratři Lví srdce. Astrid jsem dřív měla hrozně ráda, ale k téhle knížce jsem se nikdy nedostala.
OdpovědětVymazatNo a potom samozřejmě Joe Abercrombie - na jeho tvorbu už se chystám strašně dlouho a teď jsem ještě víc natěšená :)
Jsme rády, že k Joeově knihám lákáme víc a víc lidí, rozhodně stojí za to!
VymazatDocela mě překvapuje, že do nejlepších titulů zařazuješ Sobí horu. Já ji také četla, v létě. Bylo to hodně podivné, skoro by se to vyrovnalo Murakamiho stylu, ale vůbec jsem na to nebyla připravená. A tak nějak pořád nevím, co si o té knížce myslet. :D
OdpovědětVymazatTrochu mě mrzí, že jsem Opuštěnou společnost nedostala k Vánocům, prosila jsem o ni kde koho. :D Ale nevadí, ještě budu mít v lednu narozeniny, tak si ji budu přát aspoň k nim. :D
Úplně chápu, že si na to nebyla připravená, ono to nesedne každému, je to vážně hodně zvláštní, ale mě to nějako sedlo a teď se toho nemůžu nabažit. Leden vše jistí, Opuštěná společnost do každé domácnosti! :D
Vymazat