pondělí 19. března 2018

B. A. Paris - V pasti lží

Víte co je opravdu super pocit? Dostat do rukou knížku, která oficiálně ještě nevyšla a moct si jí přečíst jako jedna z prvních.  K téhle  jsem se dostala přes skvělou merendu Albatrosmedia a pustila se do ní hned druhý den. Jak dopadla oceňovaná autorka u nás? 

Název: V pasti lží
Autor: B. A. Paris
Počet stran: 
Nakladatelství: Motto






Byly jsme tam a Pepé s námi! Den plný knižních novinek a pomlouvání DC filmů (tedy alespoň z mé strany). Do balíčků jsem dostali novinku (vyjde teprve 29.3. 2018) od B. A: Paris, která všechny ohromila svou prvotinou Za zavřenými dveřmi. Přiznám se bez mučení, že já jí nečetla, ale rozhodla jsem se dát autorce šanci.

Výsledek obrázku pro za zavřenými dvěřmi

Cass začíná zapomínat, nejdříve obyčejné věci jako koupit kamarádce dárek k narozeninám nebo fakt, že její manžel odjíždí na pracovní výjezd. Jenže pak si nedokáže vzpomenout jak se zapíná pračka, používá kávovar a domů jí začnou chodit věci, o kterých netuší, že je objednávala. Může za ztrátu paměti nemoc nebo obrovská vina toho, co (ne)udělala a která jí nejspíš zajistí místo v blázinci? 

Hned ze začátku musím téhle knížce přiznat jednu věc, je neuvěřitelně čtivá. za jednu cestu vlakem jsem za sebou měla asi 70 stránek a nedočkavě jsem hltala dál při každé příležitosti. Bohužel musím přiznat i druhou věc a to, že hlavní hrdinka je na pěst... židlí... do obličeje... dvakrát. Takhle vynervovanou ženskou jsem v knížce snad ještě nepotkala. Víte, já to chápu, má špatný svědomí a to může s člověkem udělat šílený věci, ale i tak mi to přišlo jako přeháňka. Zhruba v půlce knihy jsem si přála, aby to Cass schytala taky a já měla pokoj od jejích neuvěřitelných výkyvů, záchvatů na neustálého omílání té samé věci. Problém je s tím, že to všechno stojí zhruba na třech věcech, které se neustále dokola opakují a po chvíli jich máte dost.


Je ironické, že čím víc byla Cass a její paměť v háji, tím lepší kniha byla. Prostě čím méně mluvila, tím lépe se to četlo (já vím, jsem zlá). Zrovna když jsem začala přemýšlet kam kniha vlastně směřuje, jestli to má být detektivka nebo psychologická sonda do mysli nemocného člověka, přišlo něco, čemu naprosto odborně a profesionálně říkám MADAFAKA PLOT TWIST. Víc nemohu prozradit, protože byste si knihu vůbec neužili. 

Radím, dejte téhle knížce šanci, i když je hlavní hrdinka na pěst a nechová se racionálně (protože pak by očividně nebylo o čem psát), hlavní zápletka vám vynahradí všechno to předešlé rozčilování. Tohle sice asi není přesně můj šálek čaje, ale nemůžu autorce upřít čtivost ani překvapivé rozuzlení. Jako oddychovka na cesty vlakem ideální volba.


Za Lesníčka pak můžu říct jediné... Velké zklamání. Pokaždé jsem tak jako doufala, že tu hlavní hrdinku někdo zabije... Čáru přes rozpočet mi v tom dělala ta ICH forma ve vypravování, to mě pokaždé uzemnilo v mých nadějích. Co se zápletky týče, částečně jsem ji rozklíčovala už v polovině knihy a tak mě závěr moc nepřekvapil. Jistě, nad něčím jsem si lámala hlavu, takže nakonec jsem souhlasně přikývla stylem: "Dobře, ale jak se to mohlo zrealizovat?" Hrozně mě baví označení Top Thriller... Top Thriller pro děti a mladistvé? Postavit celou knihu na třech, neustále se opakujících věcech mi nepřijde dostačující. Zároveň s tím jsem se bavila představou, že by to doopravdy takto fungovalo v mediích: "Jedna vražda?! Yay! Téma na tři měsíce máme vyřešené! A celá Británie si o tom bude povídat. Pořád! V jednom kuse! Sejdeš se s babičkou?BUM! Řešíte vraždu! Protože koho zajímá něco jiného?"
A upřímně... Když jsem dělala v nemocnici, kolikrát jsem mluvila s lidmi ohledně neschopenek a oni pak další den třeba umřeli. A že bych si to brala nějak k srdci? Ne. Ani ne. To by se musel člověk... Hehehe... Zbláznit... 

Za mě osobně jedna... Jedna a půl velrybky... 


Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář, včetně těch negativních, nás potěší, ploutev na to!