Tiché zlo - Emma Viskicová - tak trochu jiná recenze #2

Občas vyjdou detektivky z prostředí, kde se často pohybujete anebo kde se vyskytuje váš oblíbený koníček, zkrátka něco k čemu máte blízko. O to víc si je pak potřebujete přečíst, abyste zkontrolovali, zda o tom autor vůbec píše správně. V téhle knize se vyskytuje neslyšící hrdina používající znakový jazyk. Já ho studuji a tak mi Tiché zlo od Cosmopolis prostě nemohlo ujít. Prošla kniha a její autorka mojí přísnou kontrolou? 

Název: Tiché zlo

Autor: Emma Viskicová 

Počet stran: 229

Nakladatelství: Cosmopolis 

Mluv vs. Speak

Já contemporary YA literaturu prakticky vůbec nevyhledávám. Ale film Mluv jsem znala dávno předtím, než jsem zjistila, že něco jako YA contemporary literatura vůbec existuje. Když jsem přišla na to, že film vychází z knižní předlohy, řekla jsem si, že by nemusel být špatný nápad zase zkusit něco nového a obě díla porovnat. 

Paměti Lovce monster: Grunge - Larry Correia & John Ringo

Po více jak měsíci přicházím s novou recenzí. Proč jsem nerecenzovala knihy ačkoliv jsem jich během února několik přečetla? Protože mě žádná dostatečně nezaujala. 
Slíbila jsem si, že Correiu nebudu recenzovat, protože jsem pravidelně nadšená z jeho knih. 
Ale... Když se mi kniha nelíbí... Byla by škoda nechat si utéct příležitost a nenapsat zlou a zákeřnou recenzi i když na oblíbené univerzum.

Autor: Larry Correia & John Ringo

Název: Paměti Lovce Monster: Grunge (Grunge: Monster Hunter memories)

Počet stran: 336

Naladatelství: Fantom Print

Věci které nechápu #3: Zranění

Každý, kdo se seznámil se Saturninem - ať už knižním, nebo filmovým - se setkal i s Agenturou uvádění věci na pravou míru. I já bych chtěla uvést pár věcí na pravou míru. Nebo spíš bych se chtěla pokusit porozumět autorům a jejich gradování děje prostřednictvím zranění. 
Přehnaně přehrávaných zranění.

Zdroj

Žakelína loví v knihobudkách #9

Štěstí se opět ne velryby usmálo! Holt přijet na nádraží o pár minut dřív se vyplatí. Hlavně protože máte čas jít šmejdit do knihobudky. A to jsem potom šťastná já i Žakelína. 

Zase ta věnování

Před nějakou dobou jsem psala o věnování, které mě rozplakalo. Při vyklízení knihovny jsem však narazila na další a další zvláštní nejen věnování, ale vložené pohlednice nebo citáty. Další jsem našla v půjčené knížce z knihovny. Nutí mě to hodně přemýšlet o tom, co všechno se dá do knih schovat.