Je čas začít vyšilovat! Půlka roku je za námi TAG

A dlouho tu nebyl žádný TAG, že ne? Co takhle dát si Mid-year Book Freak Out Tag.? Navíc tenhle je takový hybrid mezi tagem a shrnutím a to já ráda. Hlavně protože shrnutí prakticky nepíšu (i když bych občas ráda, ale asi jsem lenoch) a tak se mi tenhle tag nádherně hodí do krámu. Našla jsem ho na skvělém bloku Booktown.

Nejlepší kniha

Já si jednoduše nedokážu vybrat. Prostě to nejde. Obě knihy byly skvělé a každá úplně jiným způsobem.

Pokání - Ian McEwan  

Pokání jsem prvně viděla jako film a věděla jsem, že si musím nechat zlomit srdce i jeho knižní předlohou. Je to nádherně napsané, začátek se zdá zdlouhavý, ale je to pouze uvedení do děje, kde se má stát něco strašného. Bolí to číst, fakt že jo, o to víc, když už víte, jak to celé dopadne. A i přesto pořád čtete a modlíte se za jiný konec. Pokání je nádherné a stojí za to část ho pomalu a vychutnat si každou jeho větu, věřte mi, na tuhle knihu si budete pamatovat.

Nejlépe chutná za studena - Joe Abercrombie

Lesníčkova sbírka

Joe je prostě... to je pan spisovatel. Přivedl mě na něj Lesníček a už není cesty zpět. Jak název napovídá, kniha je o pomstě a to ne o ledajaké. Představte si, že něco máte opravdu rádi a někdo to přímo před vašima očima pobodá, vyválí v bahně, plivne na to a ještě se vám vysměje do očí. Tohle dělá Abercrombie všem svým čtenářům. Donutí vás emocionálně investovat do každé stránky a pak vás jednoduše zničí. Těžko nemilovat někoho, kdo tohle dovede. Nejlépe chutná za studena je temná noir fantasy plná bahna, krve a zoufalé honby za pomstou. Jo a taky je to vtipný (spíš cynický teda), pokud zrovna někdo neseká někoho na kousíčky.

Nejlepší pokračování

Probuzení bohové - Sylvain Neuvel

Tahle série byla pro mě objev roku. Už dlouho jsem okolo ní přešlapovala, až jsem neodolala a půjčila si jí. Nemohla jsem udělat lepší rozhodnutí, snad si jí jen půjčit dřív. První díl, Spící obři jsem zhltla asi za dva-tři dny, druhý díl na tom byl podobně. A bylo to skvělé! Rozhodně se o tom nedá říct, že je to ten typický druhý díl, který spíš slouží jako vata před velkým finále. To ani trochu! Probuzení bohové jsou akčnější, ale i tak nechybí filozofie, věda nebo lingvistika. Představí se nám nějaké nové postavy a přijdeme o některé staré. Je to skvělé, jděte si to přečíst. Hned!


Nově vydaný titul, který si potřebuješ přečíst, ale ještě sis a něj nenašla čas.

Michael Palin - Erebus

Já zbožňuji Monty Pythony. To by teoreticky mělo jako vysvětlení stačit. Když kterýkoli z jejich členů vydá knihu, já ji prostě musím mít. A Michael Palin je nejen Monty Python, je to cestovatel, spisovatel a nově je to i rytíř! Jo a taky si myslí, že Češi jsou nejvtipnější národ, čtěte TADY. Už ho taky milujte tak, jako já? Navíc Erebos by měl být podle recenzí mix cestopisu, literatury faktu a nějaké té záhadičky. To chci! Dostanu se k tomu tak... na vánoce?


Nejvíce očekávaná kniha druhého pololetí

Borne - Jeff VanderMeer

Jeff VanderMeer je jeden z mých oblíbených spisovatelů. Jeho knihy jsou neuvěřitelně atmosférické a sugestivní. Občas je to spíš sci-fi, občas fantasy, někdy zase magický realismus. Je to autor, který se dá velmi těžko zařadit do nějakých žánrových krabiček. Borne bude nová trilogie a vydává ji moje oblíbené Argo, pokud vše půjde dobře, vyjde už v říjnu. Já se těším jako malá. Kdo by si chtěl přečíst něco netradičního, jeho kniha Anihilace má sotva dvě stě stran, takže utíkejte do knihovny.

Největší zklamání

Lískový Les - Melissa Albert

Tohle bylo špatné, vážně špatné. Já se snažím dávat YA titulům šanci, neházet to všechno do jednoho pytle. Ale jak si má člověk o tomhle žánru myslet něco dobrého, když čte něco jako tohle?! Lískový les má některé dobré nápady, jenže jsou schovaná v záplavě jiných nápadů, které jsou bez ladu a skladu naházeny na čtyři sta stran a náhodou z toho vznikla kniha. Hrdinové jsou ploší, nesympatičtí, děj je divně rozkouskovaný a chybí mu něco, co by ho pojilo dohromady a dávalo mu alespoň trochu smysl. Víckrát ne. Celou rozhořčenou recenzi si můžete přečíst ZDE.

Největší překvapení

Strážkyně pramene - Emii Itäranta

Kolem této knihy jsem chodila několik let. Vídávala jí ve slevách, v knihovnách, knihkupectvích, až mi to nedalo a musela jsem si jí přečíst. Herdek, to bylo dobré rozhodnutí. Není to žádná akční enviromentální postapo kniha, kde se válčí a lidé si jdou po krku kvůli maličkostem. Je to nádherně, poeticky napsaná kniha o tradicích, úctě k předkům a o vodě. Především o vodě. Halda důvodů (a ukázek) proč si knihu přečíst, je v článku o neviditelných knihách ZDE.

Nový oblíbený autor

Sylvain Neuvel

Trilogie Akta Themis pro měl byla zjevením. Tohle bude znít hrozně namyšleně, ale já mám ráda chytré knihy. Knihy, které vás něco naučí, donutí vás přemýšlet. Knihy, kde si občas musíte odstavec přečíst i dvakrát, aby vám opravdu správně došlo, o co jde. A tenhle autor to opravdu umí! V knihách je fyzika, chemie, genetika, lingvistika  nebo třeba filosofie. Navíc je to celé napsané tak, že vás to doopravdy baví číst. Je to svižné, postavy jsou jednoduše skvělé a plné opravdových zvratů, které vás donutí zírat do prázdna. Sylvain Neuvel prostě umí.

Nová oblíbená postava

Nicomo Cosca

Z FanWiki Prnvího zákona 

O Joeovi Abercrombiem jsem se tu už zmiňovala. A Už jsem říkala jak neuvěřitelně dobře umí napsat jakoukoli postavu? Jo? Tak já vám to řeknu ještě jednou. Nicommo Cosca je opilec, býval to  baron voják, ale teď je to násoska, co udělá cokoli pro kohokoli za trochu chlastu. Zní to jako ten nejnesympatičtější chlápek v okolí co? S touto postavou jsem se seznámila už za čtení série První zákon, ale podrobnější pohled na něj a jeho minulost jsem dostala až v Nejlépe chutná za studena a chtě nechtě jsem si ho musela svým způsobem zamilovat. Jo, je to ožrala, ale taky je to pěkně prohnaný hajzlík, co má rád své pohodlí a hrozně nerad se nechává podvádět a pak to dopadá, jak to dopadá.

Kniha, která tě rozplakala

V šedých tónech - Ruta Sepetys

Radši bych sem napsala Sůl moře, ale tu jsem četla už v roce, a tak by se to nepočítalo. Avšak i
V šedých tónech je velmi silnou knihou, pojednávající o událostech, o kterých se moc nemluví. Třeba o utrpení pobaltských států za druhé světové. O vyhnanství na Sibiř, nucených pracích, smrti hladem a nemocemi uprostřed ledové pustiny. Nebyl to žádný záchvat pláče, ale nějaká ta slza ukápla. Velmi doporučuji obě knihy.

Kniha, která tě rozesmála

Hustej Nářez, Mega hustej nářez - František Kotleta

Lesníček mě dokopal dočíst tuhle sérii. Co si budeme povídat, je tam hodně krve,  zbraní, nabušených chlápků, siláckých řečí a hlavně spoustu skvělých hlášek. Kolem Kotlety se utvořil jakýsi kult a já se tomu nedivím. U těch knih se tak nádherně odpočívá! Nemusíte na nic myslet, prostě si užíváte tu krvavou řež a jste rádi, že jste rádi. Koho by zajímalo jaký je Kotleta doopravdy, může si přečíst Lesníčkův článek, protože ona s jím byla na pivu! Nekecám.


Jaká byla vaše nejlepší kniha za půlroku? Co máte v plánu číst dál? Zdraví vás Dortíček & velrybí crew