Pivo s Františkem Kotletou (nebo Leošem Kyšou?)

Byly (budou) jednou jedny narozeniny. A byl jednou jeden naprosto úžasný projekt - Ježíškova Vnoučata - v rámci kterého se stále ještě lidé skládají na akci #damevytah na výtah do Domova s pečovatelskou službou v Krocenburku, peníze jsou vybírány prostřednictvím Slevomat.cz, kde si, kromě jiného, můžete zakoupit i zážitek - Setkání se zajímavými osobnostmi (pokud vás něco zaujalo klik: ZDE). A vzhledem k tomu, že se mi narozeniny kvapem blíží, rozhodli se moji blízcí, že i mě koupí zážitek, který má charitativní přesah. 
A tak jsem se spolu s pár dalšími lidmi sešla s Leošem Kyšou AKA Františkem Kotletou.

Upřímně, nejprve se mi nikam pořádně ani nechtělo, v práci probíhaly přípravy na Den Země, takže jsem odcházela později než obvykle a vidina toho, že další dva dny budu doslova v jednom kole netvořily zrovna ideální konstelaci k pivu. Navíc posledních několik (buďme upřímní) týdnů jsem nepřečetla ani řádku, takže ani to mě nepovzbudilo. 
Neměla jsem ani představu, jak to bude všechno probíhat a jak fungoval prodej voucherů, tudíž představa, že se nějak rozprostřeme po hospodě a autor bude procházet a povídat si s námi, případně, že tam bude nějaká dvojce, která bude někde stát a všechny polohlasem soudit, tomu stresu a obavám ani trochu nepomáhala.

Nicméně hecla jsem se a vyrazila, s jedním rohlíkem v žaludku s přesvědčením, že po jednom rychlém a nenápadném zmizím domů. Až jednou zabloudíte do pražských Dejvic, stavte se do Čajovny u Legionáře, dýchne na vás prvorepublikový duch, ať už z fotek tatíčka Masaryka, nebo z názvů drinků (Hoši od Zborova a podobné), nebo jídelním lístkem (naprosté klasiky českých hospod - utopenec, párky, zelňačka, rajská...), rozhodně neprohloupíte a pomůžete tomuhle hezkému, klidnému podniku, uzamčenému v domovních dvorcích.

Až zpětně (přesněji řečeno dnes) jsem zjistila, že jedna osoba mohla koupit jeden voucher a jak se zdá, všichni, kteří jsme se tam sešli, jsme svůj voucher dostali k narozeninám, možná Vánocům. Nicméně pokud si myslíte, že jsme se tam slezli jen znalci Kotlety, dovolte mi vyvést vás z omylu. Někteří měli přečtené jen Bratrstvo krve, které dočítali sotva pár dnů před schůzkou, jiným se Kotleta sotva dostal do rukou a už jim blízcí koupili voucher. Žádná z mých obav se nevyplnila. Všichni jsme seděli v odděleném salonku, nikdo neznal nikoho a moje jedno pivo se protáhlo na tři a nějaké drobné a vlastně po pěti hodinách jsem šla domů. Nutno podotknout, že vylitá, jako váza.

Nejspíš si řeknete, že jediné co jsme tak řešili byly striktně knihy. Musím říct že ne. Tedy ano, pochopitelně jsme řešili staro-novou knihu Poutník z Mohameda, taky jsme řešili předchozí knihy, jejich náměty za které to Leoš dostává dost často a z dost hloupých důvodů "sežrat", samozřejmě jsme mluvili i o komiksu, který jsme si každý odnesli domů jako malý dárek. Také jsme dostali pár zajímavých rad na téma když chceme začít psát, jak to vidí Kotleta, jak v jeho hlavě vznikají knihy a postavy v nich použité.

Ale kromě toho? Poslechli jsme si zážitky z komunistického (pašování z a do Polska) a vlastně i současného Bruntálu (kradení piva), odkud autor skutečně pochází. Mluvili jsme spolu o dnes věhlasném Georgovi R.R. Martinovi, kdy ještě jako neznámý dorazil v roce 2003 na Festival Fantazie v Chotěboři s igelitkou v ruce a vykládal poloprázdnému sálu o svých sci-fi povídkách. Dostalo se nám i story s Láďou Hruškou, který by dnes už nemusel být mezi námi, kdyby se ho před lety v Egyptě nezastal jeden egyptský reportér, který zabránil Kotletovi a dalšímu kolegovi odvést nebohého kutila (tehdy ještě řadového reportéra) do hlubin pouště. Také jsme se dozvěděli, kde a za jakých okolností vlastně František Kotleta (v prvopočátku největší buran a zaostalec v okolí) vznikl. Rozebrali jsme i křehkou lidskou psychiku a hlouposti, které vznikají, když autor píše o věcech o kterých z hola nic neví.
Nicméně došlo i na jiné debaty mezi takové tradiční, které se spustí na většině setkání byla otázka WOWkařům dobře známá, tedy zda bojovat za Hordu nebo za Alianci, která se pak přelila i na ostatní gamesy. A pak další oblíbená debata a to když se jeden Brněnský účastník dělal legraci z Prahy a Pražáci (nebo teda pražské náplavy!) z Brna.

Kolem a kolem, jsem ráda, že jsem to nakonec nezabalila a dostavila se na tuto akci, kdybych nešla, neskutečně bych litovala svého zaváhání. Potkala jsem zajímavé lidi, doslechla jsem se zajímavé příběhy, znovu se děsila představy komunismu, zanadávala si na politiky, navíc jsem se pobavila a napila a přitom věděla, že tohle všechno se děje pro dobrou věc.
Děkuji všem zúčastněným za příjemně prožitý večer a část noci.

Mějte se krásně! 

Lesníček

(Koukám se na ty vouchery a sakra! Se Zárubou do hokejové síně slávy! Dvakrát prosím! (Vyprodáno... :-/))