úterý 10. ledna 2017

Fenomén: Padesát odstínů šedi

50 odstínů šedi je rozporuplnou knihou, která v literárních vodách vyvolala nejedno pozdvižení. Znám opravdu málo lidí, kteří se k této knize stavěli neutrálně, všichni ostatní stojí na přesně vytyčených stranách barikád. Ale proč vlastně? Co je na této knize tak zvláštního a proč ji jde jen milovat nebo nenávidět? Tomu se budeme věnovat v dnešním fenoménu.
Výsledek obrázku pro padesát odstínů šedi kniha
Upozornění: Budu se zde věnovat pouze prvnímu dílu, který může stát sám za sebe.

Fenomén
Přes 100 milionů prodaných kusů v 51 jazycích
U nás přes 200 000
Filmová adaptace vydělala 571 milionů celosvětově.
Vlastní sada erotických pomůcek



Ženská a erotická literatura není žádnou novinkou. Brožované harlekýnky, kde se ženy v dlouhých šatech tisknou k dlouhovlasým fešákům v kožených kalhotách, známe všichni. Na pozadí s hradem, temnou nocí nebo balkonem se vyjímají názvy jako "Svody osudu", "Můj pán" nebo "Zrazená nevěsta". Každý je známe, naskládané na půdě ve sklepě nebo jako podpal na táborový oheň. Známe je, děláme si z nich srandu a v antikvariátech je prodávají za pětikorunu, Proč se tedy 50 odstínů, což bezpochyby erotická a ženská literatura je, tak moc vymyká? Jak to, že se prodává po milionech , točí se podle ní filmy, stojí se fronty na půlnoční prodej a nikdo se za to nestydí i když předtím si musel "Hraběnčinu volbu" schovávat pod polštář, aby se mu ostatní nesmáli?
Odpověď je jednoduchá. Nebyla totiž prezentována jako harlekýnka, ale jako průlomová ženská literatura, která změní váš pohled na ženské romány, a to všecko do puntíku splnila.

Braková literatura?
Nebudeme si lhát, pokud jde o jazykovou stránku knihy, moc toho nenabízí. Styl je jednoduchý, jazyková rozmanitost nic moc (i když to je těžké soudit, když jsem nečetla knihu v originále). Děj je předvídatelný a vyvíjí se podle určité šablony. Ještě vezměte v potaz, že to původně byla jen erotická fanfikce na Stmívání. To spoustu lidí, kteří vnímají literaturu jako vysoké umění, jako něco, co by mělo být speciální a výjimečné, pobuřuje. Přesto má miliony prodaných výtisků, filmy a dvě knižní ocenění (National Book Awards Popular Fiction Book of the Year, National Book Awards Book of the Year). Podobná literatura tu byla vždycky, Danielle Steel, Deníky Bridgit Jonesové a třeba i Yoyo Mojes, ale 50 odstínů tuto literaturu posunula na další úroveň, zcela nepokrytě a bez špetky studu tam vrazila sex, hodně sexu. A to ne nijak delikátně, zaobalené pod líbivými názvy nebo jednoduchou větou "strávili spolu noc", ale hezky na rovinu a s pořádnou porcí detailů.

Není třeba se stydět
EL James jakoby četla myšlenky všech žen. Jakoby napsala na obří plakát viditelný i z vesmíru "Každá si to představujeme, tak proč se stydět?" A dovést tuto myšlenku k celosvětovému úspěchu, to chce koule. A tak šoupla do knihy, která stojí na principu "On je nedostupný a uzavřený a jen já ho dokáži změnit, protože má láska je výjimečná" trochu svazování, kožené bičíky, pouta a starou dobrou mužskou sexuální dominanci. A světe div se, ono tu funguje. Protože ve skrytu duše si snad každá žena tak trochu sní anebo si přeje aby jí nějaký fešný mužský přitiskl bez otázek ke zdi a dělal si s ní co chce. EL Jamesová to věděla, ale na rozdíl od ostatních, se to nebála říct.

BDSM neviděla ani z dálky
Literární kritici nebyli jediní, kdo z této knihy rostl vzteky do výšky. Není žádnou novinkou, že se komunita BDSM (pokud nevíte co to znamená, směle hledejte na internetu!) od této knihy distancuje a považuje ji za... odpad. A to hlavně díky její sexuální povaze. Gray a Anastasia to totiž nedělají jen tak, jako ostatní lidé, protože kdo by to pak chtěl číst, že ano. Ale jejich vztah funguje na principu pán x podřízená. Je na tom vystavěna hned celá kapitola, zahrnující kompletní a velmi detailní smlouvu se všemi dodatky, která stanovuje kdo co smí a nesmí dělat. Takže tu máme důtky, bičíky, pouta, svorky a hromadu dalších pomůcek, které ženám opravdu mohou přijít velmi exotické a vzrušující v knize, ale na sobě by je nikdy nevyzkoušely. To co je v knize prezentováno BDSM je, velmi lehké, ale budiž. Problém je v tom, že Gray sám opakovaně smlouvu porušuje a to hlavně u "bezpečného slova", které má zajistit, že po jeho vyslovení ať dělá cokoli, okamžitě přestane. A to je důvod proč se "fanoušci" těchto praktik bouří. BDSM je pro ně nejen o určitém druhu sexu, ale hlavně o vzájemné a pevné důvěře mezi partnery, což tato kniha porušuje a podle nich tak staví tuto komunitu pod špatné světlo.

Shrnutí
Odstíny prolomily ledy a daly vzniknout skoro samostatnému žánru erotické literatury, se kterou se roztrhl pytel. Pravda je, že nikdo si nekasá triko s tím jaký je to neuvěřitelný literární počin, ale kde je poptávka, bude nabídka a tak stěží můžeme její autory nebo vydavatele vinit. Otázka je, jak velkou má na tomto fenoménu zásluhu samotná E L James a kolik chytrý vydavatel, který spatřil díru na trhu. Tak jako tak Odstíny vyvolaly velkou odezvu ať už negativní nebo pozitivní a posunuly literaturu zase o kus dál, jestli dopředu nebo dozadu, těžko říct.

A co vy a odstíny? Nenávidíte nebo milujete a nebo je vám to upřímně jedno? Máte pocit, že je to opravdu fenomén? Dejte nám vědět, s touto rubrikou teprve začínáme a budeme rády za veškeré připomínky!

Lesníček & Dortíček




4 komentáře:

  1. Přijde mi to absurdní, hodnotit BDSM. Je to autorova fikce, žádná skutečnost, jen pracující fantazie. Jsou tam nesrovnalosti? No a co. Není to literatura faktu. Mě se kniha velice dobře četla. Vůbec mi nevadila předvídatelnost děje. Přišlo mi to jako moderní erotická pohádka pro dospělé :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Nechtěla jsem to hodnotit, ale spíš poukázat na názory různých lidí, protože v této komunitě to vyvolalo také velký ohlas, přišlo mi zajímavé na to upozornit. Samozřejmě máte pravdu, že autorka si ve svých knihách může psát co chce, když to není literatura faktu :D.

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkný článek. Já osobně jsem Odstínům podlehla a ač dokážu upřímně ohodnotit klady i zápory, musím říct, že na mě kniha prostě zafungovala :-). Byla čtivá a to je podle mě nejdůležitější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme :). Já se na jednu stranu se nedivím, je to čtivé, o tom žádná, ale mě osobně vadila ta šablonovitost, přeci jen mám ráda, když mě kniha dokáže představit. Na druhou stranu, četla jsem jen chvíli a najednou byl konec, takže kniha doopravdy chytne, ale na další díl mě nenalákala.

      Vymazat

Každý komentář, včetně těch negativních, nás potěší, ploutev na to!