Larry Correia - Okovy války

Když si uvědomím, že jsem vědomě nechávala tuhle knihu čekat v knihovničce už od května, tak se stydím.
Protože jsem zbytečně odkládala něco o čem jsem věděla, že to bude dobré a bude mě to bavit.
Stydím se.
Ale jsem nadšená.

Název: Grimnoirské kroniky: Okovy války

Autor: Larry Correia

Počet stran: 352

Nakladatelství: Fantom Print

Larry Correia mě nikdy nepřestane bavit.
Jeho knihy jsou pro mě zárukou dobře strávených hodin. Ten člověk dokáže sladit akční scény myšlenkově na úrovni: pojďme po americku zachránit svět a přitom nikoho neurazit patetismem a patrioty oblečených v červené, modré a bílé.
A za to mu patří můj vděk.

Poslední díl série Grimnoirských kronik sice vyšel už vloni, nicméně jak jsem uvedla již u recenzí k předchozím dílům (první - ještě na starém blogu, druhý), tvrdošíjně si stojím za tím, že poslední díl Lovců monster nemohl být poslední, protože nic neukončil (nechci Paměti Lovce monster!!)!

Každopádně Grimnoir je ukončený a docela zřetelně ukončený. Jistě, jsou možnosti pokračování, protože alternativní minulost nabízí zajímavé možnosti, nicméně tato kapitola Grimnoiru je uzavřena.
Grimnoir je uskupení lidí, kteří vládnou magickými schopnostmi a jsou ochotni pomoci lidem. V tomto díle se postaví hrozbě, která se vznášela nad jejich hlavami po celou sérii. Postaví se Nepříteli, který touží jen po tom, aby vysál veškerou magickou moc za cenu toho, že zničí celou zemi a všechny lidi na ní žijící, ale jak to u takovýchto šablon bývá, najdou se i mezi lidmi tací, kteří rádi pomůžou zlému za cenu, že by se mohli konečnému rozsudku vyhnout. Víme, že ve filmech to nefunguje a není překvapením, že to nefunguje ani v knize.

Nicméně kniha má nespornou kvalitu někde jinde, než v předvídatelném ději.
Kniha vás zavede do míst, které zničilo působení magie, do Francie, kde je obrovský pruh země zničený a zamořený uniklou magií, kde zemřelo více lidí než při boji na Sommě, do Berlína, který zničil výboj magické moci do takové míry, že v něm žijí jen nemrtví a jakýkoliv člověk, který tam zabloudí, je jimi zabit. Podíváte se do Šanghaje, kde úřaduje největší sok hlavních hrdinů - Japonské impérium.
A všechna ta místa jsou popsána skvěle. Skoro jsem viděla ve vzduchu šedivý popílek stoupající ze zpustošené země.
O akčních scénách snad ani nemusím mluvit, ty jsou tím hlavním, na čem Correia staví. Na čem vždy stavěl. Od jeho první knihy až po tuto poslední. Dalo by se říct, že to je to, co každého jeho čtenáře táhne. Sice už není tolik nekorektní, jako byl ve své původní sérii, sice neumírají jeho postavy tak často, jak by se mě líbilo a ani není tolik krvavý, jako býval dřív, ale pořád je to jeden z mých oblíbených autorů.

Mám ještě jednu poznámku, z obálky u druhého dílu jsem si zoufalstvím plakala do čaje, nicméně tentokrát se obálka docela povedla! Wilda se drží toho, co mu jde. Akční scény, zbraně, pohledné ženy a smrtelné nebezpečí. Druhý díl budiž minulostí.

A tak budu i po tomto, sice trochu průměrným, s nadšením vyhlížet jeho další kousek, abych ho mohla za den přečíst a zařadit do poličky ke všem ostatním kouskům.

Děkuji za přečtení

Lesníček