Vznešené království- Pierre Pevel

Když jsem se probírala dárkovou nadílkou od mé kamarádky, tak jsem na dně krabice našla knihu. Páni, jak já byla nadšená, kniha kterou ještě neznám, kterou jsem u nikoho neviděla od autora o kterém jsem v životě neslyšela! To bude paráda, až budu dávat lidem okolo nadšené ohlasy a budu je nutit ji přečíst! A pak jsem nadšeně vzala knihu do ruky a začala číst.

A t bych sem zařadila tento gif:

Název: Vznešené království: Rytíř (Haut Royaume: Le Chevalier)

Autor: Pierre Pevel

Počet stran: 444

Nakladatelství: Brána 

"Nad hlavním městem vévodství Sarme a Vallence vyšel z popela měsíc."

Zvláštní, ale zní to celkem dobře, dramaticky a tak pokračuji a nadšení mě opouští. A přichází jen to špatné a mají přijít o to horší věci.

Nejprve ze všeho jsem si říkala, jestli třeba nečtu několikátý díl knižní serie, spousta odkazů na někoho kdo byl, nebo na něco co je důležité, ale já o tom neměla ani potuchy. Bez vystvětlení se tam objevují lidé a věci a skutečnosti, které novému čtenáři nedávají smysl. Stejný pocit jsem měla třeba u Hrdinů od Joa Abrecrobieho, ale tam jsem věděla, do čeho jdu, že před tou knihou je pár jiných, které jsou ve stejném světě, ale tato je jiný případ. Otáčím na poslední stranu: "Konec knihy Rytíř, prvního dílu Vznešeného království" Hm... Na databázi knih najdu jedinou knihu přeloženou do češtiny, lidé mají stejný názor. Asi autorův styl, ale jak děj postupuje je to prý dobré, tak vydržím.

Dejme stranou veškeré skutečnosti, že hlavní postava - Lorn - nemá žádné výrazné povahové rysy, které by člověk čekal, že i když jej autor popisuje jako bezcitného, změněného vlivem Temna (to slovo vám nemusí přijít zvláštní, ale po téhle knize je jedno z mých nejvíc nenáviděných, pochopte na jedné straně bylo dvanáctkrát. Nelžu!) v drsnou, ale přesto bezpáteřní osobu putující - vlastně ani nevíte kam za čím, z jakého důvodu (a vlastně dlouho ani nevíte co je Temno). Jak se pořád potácí někde mezi tím být hodným člověkem a hroznou mrchou (což není autorův záměr, ale na vás to tak působí), který ve skutečnosti dělá skutky, které byste čekali od hlavního hrdiny. Pokorně přijme od umírajícho krále post a všechny pocty s tím spojené a jede do jiného kraje - zase nevidíte žádný valný důvod proč, kromě toho, že ho tam poslal král, kterého vlastně hrozně nesnáší a nejraději by všechny a všechno opustil. Dejme stranou, že některá rozhodnutí nedávají smysl, že někdo vyrazí chytit skupinu nějakých cizinců (o kterých vlastně ani nevíte kdo to je, protože vám jejich označení hned vypadne z hlavy, ale prostě tam jsou a páchají hroznou neplechu), vyrazí je pobít s celou družinou, ale v podstatě na začátku jejich cesty vám autor napíše, že vojáci už hladoví... Ve svém kraji... Kousek od města. Teda možná, protože díky absenci mapy nemáte absolutně žádnou představu kde jste a jak by to tam mělo teoreticky vypadat. Vlastně ani nevíte kde se nachází Vznešené Království, ani jaký má tvar. Dejme tomu, že autor neumí jinak vygradovat děj než tím že napíše: Vtom, když najednou, ... A pak, v tu chvíli. Stranou i to, že lidé tam uctívají místo bohů Draky, ale ve skutečnosti je to tak moc křesťanské náboženství, že vám pak už nepřijde divné, že se kněz pokřižuje na drakovi a hlavní postava prohlásí: Hlídejte své Ovečky, otče. Ani že máte v prostředku textu napsáno: "...seslané z Prozřetelnosti." Už to prostě ze zoufalství nevnímáte.

Přes to všechno, bych tu knihu nijak nehrotila. Připodobňují ji sice k Písním ledu a ohně, k těm se sice nepřiblíží, ani kdyby tu knihu posadili na TGV. Pořád bych to nechala plavat, prostě jsem jednou četla špatnou knihu, s tím nic nenadělám.

Ale to hlavní k čemu celým článkem mířím a co mě na tom všem tolik rozčilovalo je hrozná, doopravdy příšerná práce nakladatelství Brána. Přísahám a odvolávám se na všechno co je komukoliv z vás svaté, takhle kniha neprošla vůbec žádnou opravou textu.

Některá použitá slova jsou prostě absolutně mimo všechno! Knoflík meče? Prosím? Zatápěly se ve tmě? Obrovská válečná ještěrka? Rozstříkla kamenné úlomky? Vyplivl černý neproniknutelný oheň? Ohlušující choreografie... To snad ne.

Může mi někdo říct co znamená toto: "S Lornem bylo jednáno jako s pariem." Z kontextu to chápu, ale co znamená slovo parie?

Věty drží pohromadě jen díky tomu, že jsou fyzicky vytištěné, být napsané na počítači, asi bych jej našla a celé to smazala a přepsala. Ale vlastně ani to mi nezabránilo v tom, lepit si do knihy lepící papírky. Na 33 stran kde jsem si značila hlouposti mi připadlo padesát jedna papírků. A když říkám hloupostí myslím tím doopravdy divných věcí: "Hladil kočku, kterou mu zanechal drac, když si k němu přišel přisednout důstojník..." Tu kočku dostal o mnoho stran dříve ne když přišel. Šíhlá kovová lahvička, kterou měl schovanou v holínce. Pod kůží měl maso rozdrásané do živa. Pokynul hlavou a odklusal. A takhle bych mohla pokračovat vážně hodně dlouho, než se dopracuji k mojí nejmilovanější části knihy! To je hotový klenot!

"Třásl se chladem u ohně. Přiložili na něj další dřevo, ale bylo to k ničemu."

Nevím, co na to mám říct. Snad jen jak je možné, že se to dostalo do knihy, kterou s klidným svědomím prodávají.

Dámy a pánové, já nejsem vydavatel, nejsem překladatel, možná ze sebe vyplodím pár blábolů, které se dostanou do úzkého okruhu mých přátel, ale kdybych někdy napsala něco takového, asi bych s tím sekla.

A to radím tomu, kdo měl ten text na starost. Nejen že to je takhle divné, že v průměru každých pět stran chybí uvozovky u přímé řeči, hlavně když je to přímá řeč vložená, kde jsou ty uvozovky podstatnější než kdekoliv jinde. Nebo nezačnete větu velkýnm písmenem. Zvláštní je, že se to dělo jen když věta začínala slovem: archivář... Že někdy vypadne mezera, já to chápu, ale třikrát u slov, ze kterých si můžete vytvořit jméno pro cizince? Takže jsem si dala dohromady svůj tým: Jokoshi Mimoto, Heinrich Autřel, Laszlo Doprdele.

Taky v mezích chápu gramatické chyby, ale plést si s/z? Střelci z kušemi. Vážně?

Takže abych to shrnula:

Nemám nejmenší tušení, kdo je víc na drogách, zda spisovatel, nebo překladatel, nebo korektor. Možná že uspořádali sedanku a kouřili dýmku míru a hodně se nasmáli, když si posílali ten hašiš dokola a jeden "píše o něčem co má působit hodně dobře a kvalitně" (pochopte jako: něco co je někde úplně mimo), druhý to překládal za pomoci pěti slov a třetí do těch pěti slov ještě zvládne nasekat hromadu chyb. Kdo taky potřebuje interpunkci, uvozovky, nebo gramaticky korektní text? (A určitě se u toho fakt hodně a hlasitě smáli. HUE HUE HUE)

Za mě jedno obrovské NE! Největší, jaké jste kdy viděli a pokud obodovat, tak jednině -50/10, abychom to měli zaokrouhleno...