5 knih, které mám, ale nečetla jsem je

Jdu s kůží na trh. 
Existují knihy, které mám v knihovně a o kterých si spousta lidí myslí, že jsem je četla, protože jsem ta holka, co má v jednom kuse nos zabořený v knihách a tak je přece jasný, že jsem ty knihy musela číst všechny.
Každý čtenář to tak má, ale já mám knihy, které mám v knihovně, nikdy jsem je nečetla a ani nemám potřebu je číst, proč je mám v knihovně? Kdo ví. Zatím jsem je neodnesla do knihobudky, ani jsem je neodložila v přízemí na parapet, aby si je vzal jiný obyvatel domu. 
Asi bych s tím měla něco dělat... Ta knihovna není nafukovací, víme?

1. Joseph Heller - Gold za všechny prachy

Tuto knihu jsem dostala na historicky první blogerské merendě AlbatrosMedia a.s.. Dozvěděly jsme se tehdy věci, o kterých bychom neměly ani ponětí a zároveň s tím jsme dostaly spoustu dárečků a mezi nimi i jednu knihu vlastního výběru. Pro mě to byl Heller, miluji Hlavu XXII a tak jsem si říkala, že by to mohla být také zábava. Knihu jsem rozečetla, ale... Nikdy nedokončila. A to všechno se odehrálo před dobrými třemi lety.

2. John Steinbeck - Hrozny hněvu

Říkám - je to salát z chalupy zachráněný z hrobníkovi lopaty.

Velmi podobný příběh se odehrál u Hroznů hněvu. Miluji novelu O myších a lidech! Stejně jako Hlava XXII patří mezi mé nejoblíbenější. A tak jsem z chalupy zachránila roztrhané a totálně poničené vydání Hroznů hněvu, že si je přečtu a určitě je tím zachráním. No. V polici se mi válí dobrých pět let a ani jsem se jich nedotkla.

3. Hugh Howey - Silo

V tuto chvíli nabrala moje photo secision jisté trhliny... Protože. Kotě. Stará kočka to nedělala, ale tahle. Kde jinde a kdy jindy si hrát a ne. A dekorativní prostě nebude. Bude sebou mrskat.

Tuhle knihu jsem měla založenou v knihovně tak dokonale, že si i Dortíček myslel, že jsem jí přečetla! Tedy já jí to ani nikdy nevyvracela. (Hehehe) Ale teď jdu s kůží na trh. Tato kniha leží na hromádce k přečtení od jejího vydání v roce 2014. Ne že bych se nepokusila jí přečíst, já to zkusila, ale nějak nedokončila. Ani nevím proč... Asi mi přišlo do pařátů něco zajímavějšího.

4. George R.R. Martin a kol. - Darebáci

Kotě změnilo pozici a útočí z lehu na chlupatou myš.

Ah... Antologie... Tak ty nečtu už ze zásady, jak se znám tak bych se zasekla a kniha by zůstala ležet na nočním stolku. Takže ji raději nechávám v knihovně, kde působí pěkně dekorativně... Hlavně je to dárek. Už jsem se zbavila jednoho knižního dárku od této osoby... (Promiň brácha, Nebezpečné ženy mi nesedly a já kvůli nim měla čtecí blok dobrého čtvrt roku). A ačkoliv tam je povídka od Joa Abercrombieho (kterou jsem stejně četla v Sharp Ends (Ostré konce 2018 - Polaris)) a Neila Gaimana (kterou jsem nikdy nečetla), tak mě to zkrátka moc netáhne. A to tam ta kniha leží taky aspoň tři roky.

5. William Shakespeare - souhrnné dílo Komedie a Tragedie

Která teď leží za Komediemi. Kotě se konečně zastavilo a obohacuje snímek o svůj ocas.

Byly v Levných knihách a měl je skoro každý, mě čekala maturita a měla jsem v otázkách dvě Shakespearovi divadelní hry. Dostala jsem je tedy k Vánocům. Moje čtení skončilo tak, že jsem si lepítkem označila, kde začínají ty dvě hry. Jednu - Sen noci svatojánské - jsem si přečetla. Hamleta jsem četla zkráceného a beletrizovaného. Protože: Toho si určitě nevytáhnu. A tak se stalo, že jsem si jednoho krásného májového dne vytáhla maturitní otázku na jedinou knihu, kterou jsem z maturitního seznamu nečetla. A vlastně jsem z té knihy nečetla vůbec nic. Vůbec nic. Pět let si tak leží v knihovně a sedá na ně prach.


A co vy a vaši kostlivci ve skříních?
Nebo spíš kostlivci v knihovnách. Upřímně, tyto knihy by se v kostlivce určitě už proměnily, kdyby měly knihy nějaký životní rytmus...

Loučí se s vámi Lesníček a vůbec ne dekorativní a roztomilá Žížala, která by mi určitě rozžvýkala plyšové velryby, kdybych je fotila s knihami...