Claudia Gray - Deset tisíc nebí nad tebou

Ještě neuběhl ani rok a máme tu druhý díl z trilogie Ohnivák. Cestování mezi dimenzemi není žádná sranda ani tentokrát, snad bych i řekla, že je o to nebezpečnější. Triad kuje plány, Marguerite s Theem skáčí z jednoho vesmíru do druhého a nikdo není v bezpečí.

Název: Deset tisíc nebí nad tebou
Autor: Claudia Gray
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 328

Druhé díly bývají ošemetné. Každý ví, jak často se z nich stanou pouze vyplňovačky před velkým finále a nijak extra děj neposunou. Naštěstí Deset tisíc nebí nad tebou není ten případ. Se svojí pozicí druhého dílu se popral více než slušně a já jsem opět překvapená. Což je u mě a YA žánru skoro jako malý zázrak.

Nepřišlo to však hned. V prvním díle jsem si stěžovala, že by se mi líbilo více detailů o cestování mezi dimenzemi a méně tlachání o tom, kterou verzi koho kdo vlastně  miluje. K mému štěstí i neštěstí se mi dostalo více od obojího. Už od samého začátku Marguerite omílá pořád dokola svoji teorii o tom, jak jsou si s Paulem souzeni v každém vesmíru a za všech podmínek a nic je napříč celým multiversem nedokáže rozdělit, i když stále hromadící se důkazy vypovídají o opaku. Upřímně mi první půlku knihy lezla Marguerite na nervy, pořád dokola to samé Paul + Já = osud a přesto nejede vlak. Byla jsem ochotná tolerovat fakt, že je holka zamilovaná, ale čeho je moc toho je příliš. Naštěstí jí to postupem času začalo docházet a místo multivesmírného Paula začala řešit, že Triad dýchá jí i její rodině na záda a trochu se to rozjelo.

Přišlo mi, že novým dimenzím nebylo v tomto dílu věnováno tolik péče jako v prvním. Jejich potenciál mi přišel nevyužitý, i když jsme se dostali do některých opravdu zajímavých míst. A tak jsem se místo toho, jak svět pořádně funguje dozvídala, koho Marguerite v tomto vesmíru miluje, kdo miluje jí a kdo už ne a proč to tak je, no co vám budu povídat. Fanoušci carského Ruska z prvního dílu mohou být klidní, protože i tam se Marguerite vrátí. Teprve v tento moment se pro mě kniha otáčí z přeslazené filozofické debaty o soudech ve sci-fi, kde jde o životy, kde cestování dimenzemi může mít katastrofální následky a kde si jdou všichni po krku, ale že to teda trvalo!

Kámen úrazu tohoto dílu je jeho nevyrovnanost. Jednu dobu jsem myslela, že s tím praštím, protože mi Marguerite lezla na nervy, za chvíli zase pro samou akci nevíte, kde se právě nacházíte a konec byl tak nahuštěný, že jsem si musela některé stránky přečíst víckrát, abych vůbec pochopila které verze hlavních hrdinů se spojili s našimi hrdiny proti mnoha verzím mnoha záporáků z mnoha jiných dimenzí. Doteď mám bordel v tom, kdo je vlastně kdo. No a klasický cliffhanger na konci nesmí chybět.

Vím, že si tu spíš stěžuju, ale přesto se mi druhý díl četl dobře. Ano, občas jsem protáčela oči a ano, občas to bylo trochu zmatečné, ale i tak nám Deset tisíc nebí nad tebou předložilo některé zajímavé myšlenky a posunulo děj zase o kousek dál, ať už se to týká vztahů nebo alternativních vesmírů. Jen za tu otravnou Marguerite oproti prvnímu dílu ubírám velrybku.

A co na sérii Ohnivák říkáte vy?
Zdraví Vás Dortíček & Žakelína