Ray Bradbury - Temný karneval

Raye Bradbury řadím mezi mých TOP 5 autorů i když jsem jeho tvorbu znovuobjevila poměrně nedávno. Nebudu vám lhát, částečně to bylo právě díky tomu, že ho nakladatelství plus začalo znovu vydávat v naprosto krásné k sobě ladící edici. A jelikož se nemá kniha soudit podle obalu, nezbývá mi nic jiného než to všechno začít číst (ach jak já trpím!). Ano to byla ironie, Ray Bradbury je jednoduše skvělý a teď vás o tom přesvědčím. 

Název: Temný karneval
Autor: Ray Bradbury

Počet stran: 337

Nakladatelství: Plus 

Nakladatelství Plus mi dělá poslední dobou velkou radost. Znovu vydávání klasiků je sice poměrně běžná praxe, ale že by lákala davy se asi říct nedá. A i přesto se rozhodli začít znovu vydávat jednoho z nejvýznamnějších autorů sci-fi Raye Bradburyho. A nejenže kontrolují překlady a dávají knihám nádherné obálky, ale dokonce do sborníků přidávají nové povídky, které u nás ještě nevyšly. Je rozhodně o co stát! Protože a jelikož Ray Brabury nebyl pouze spisovatelem sci-fi, ale i spousty hororů a duchařin, dává smysl, že jeho další sbírka povídek s názvem Temný karneval, se bude věnovat právě jim. Opustíme tedy Mars, cestování po planetách a prozkoumávání vesmíru a místo toho budeme čelit svým vlastním vnitřním strachům a možná se i trochu bát.

Jen se podívejte jak krásně ladí!

Sbírka obsahuje celkem dvacet šest povídek, z toho osm je zcela nových u nás dosud nepřeložených. nejvíce jsem ocenila jak jsou povídky poskládané za sebou. Mění se žánry i délka, aby si čtenář mohl trochu odpočinout, nenudil se a stále textu věnoval patřičnou pozornost. V temném karnevalu se setkáte s klasickým hororem, lehkým fantasy, ale i s prvky grotesky nebo vtipu, zkrátka nudit se rozhodně nebudete. Bradbury nám předkládá klasické lidské vlastnosti a strachy a žene je do extrému. Ať už je to strach z neznáma, hypochondrie, nenávist, strach ze smrti, závist nebo prachobyčejná zvědavost.

Tři povídky (Rodinná sešlost, Cestovatelka, Strýček Einar), jsou ze stejného universa a tak se skrz celou knihu občas navracíte ke známým postavám, což rozhodně potěší a sbírka tak působí velmi celistvě. Sbírka obsahuje celkem dvacet šest povídek (z toho osm nově přeložených), což z ní dělá celkem tlustý kousek, ale věřte mi, že vám stránky budou ubývat před očima, ani nebudete vědět jak.  Velmi potěší i kratičká předmluva od samotného autora před každou povídkou, kde popisuje jak na nápad přišel nebo co ho vedlo k jejímu napsání.

Ty obálky! Nádherné dílo pana Milana Malíka

Bradbury měl dar psát o lidech, jejich vlastnostech a pocitech a i když jsou tedy povídky zahaleny do hávu duchařských historek, věřte mi, že jsou o každém z nás. Ve které se najdete vy, už je na vás. Z některých povídek vás zamrazí až v kostech (Malý vrah, Emisar, Usměvaví lidé) jiné vás silně znepokojí. Nejsou přímo strašidelné, ale vkládají vám do hlavy představy, které nejsou ani trochu příjemné (Zástup, Vítr, Kostra). Z jiných čiší smutek, melancholie, stesk a samota (Jezero, Shledání, Nádrž).

Nejvíc mě bavila povídka Žila byla stará žena, která nádherně spojuje humor s ožehavým tématem smrti. Představte si, že vlastně neumřete, když na něco tak hloupého jako smrt nevěříte. Takovou věc dokáže napsat jen Bradbury. Temný Karneval je skvělou nejen duchařskou sbírkou, listopad se kvapem blíží, večery se ochlazují a tahle kniha je přesně ta, kterou si chcete číst u krbu, když se venku smráká.

Váš Dortíček a Boris