Knižní shrnutí 2017

A je to tu zas. Další rok, další shrnutí, další natrhnutí trika nějakému hroznému... ehm ehm, tak tedy shrnutí, že? Koukejte co jsme vybraly jako letošní hity i propadáky a hlavně knihy, které nás nejvíce překvapily. 

Dortíček

Jsem dobrá! Teda no, hlavně jsem na sebe hrdá! Minulý rok jsem přečetla 25 knih a víte kolik to je letos? 41! Vážně, jsem potěšená, letos jsem si čtení daleko více užívala. Jo narazila jsem na pár propadáků, ale kupodivu jich nebylo tolik. Letošek byl ve znamení překvapení a objevování nových žánrů. A cože všechno jsem to tedy přečetla? Jen se pokochejte. (Jo, honím si triko)

Nejlepší knihy 

David Mitchell - Hybatelé

Tohle pro mě bylo neuvěřitelné literární potěšení. 8 zdánlivě nesouvisejících příběhů, které jsou ale propojené drobnými detaily a nitkami osudu. 8 různých prostředí, postav, příběhů napsané tak mistrně, že nechcete aby skončily. Doporučuji (recenze TU).

Chris Colfer - Země příběhů

Tahle série (zatím tři díly) byla jako zjevení. Originální, napěchovaná vtipem a HLAVNĚ chytrá. Sice tak pro děti 10-14, ale já se výsostně bavím. recenze na první dva díly TADY a na třetí TU.

Ruta Sepetysová - Sůl moře

Velké překvapení. Dlouho jsem se knize vyhýbala s tím, že to je zas nějaký YA, se kterou švihnu o zeď. Místo toho se mi dostalo velmi silného příběhu, zpracovaného s lehkostí, ale i vážností a respektem k lidem a jejich osudům. Vím, že jste jí už všichni četli, ale kdo ne, přečtěte.

Bernard Minier - Zkurvenej příběh

Jó, tak tohle, to byl nářez. Takhle dobře vymyšlenou detektivku jsem dlouho nečetla. Sice to bylo hodně dlouhé a místy trochu roztahané, ale ďábelsky promyšlené. Na konci mi opravdu spadla čelist. Recenze TADY

Překvapení roku

Martin Bečan - Kaziměsti

Neměla jsem nejmenší tušení do čeho jdu, když se mi do ruky dostal tenhle recenzní výtisk, ale můžu vám slíbit, že nudit se vážně nebudete. Rozhodně nejoriginálnější česká věc, kterou jsem kdy četla, debut Martina Bečana je urban fantasy na drogách, jo tak nějak by se to dalo popsat. Naše recenze je ZDE, pokud jste zvědaví. (A já, Lesníček, souhlasím! Také mě kniha překvapila a tak nechám svou položku volnou, protože bych jen opakovala.)

Zklamání roku

                                   

Tom Harper - Orfeus v Podsvětí

Nebavilo mě to. Ačkoli tam bylo všechno: dvě propletené dějové linie, historie, záhadná archeologie, nově objevené katakomby, i přesto všechno to bylo nezáživné a konec... ani nevím vlastně jaký. Celé to bylo takové rádoby filozofické a nanicovaté.

Zaklínač - Prokletí vran

Nemůžu říct, že by to bylo samo o sobě zklamaní, ale v porovnání s předchozími díly tohle byla slabota. Osobně se mi nelíbila kresba (ale to je čistě subjektivní názor), která mi až příliš připomínala hru, a ani příběh mě moc nezaujal, podle mě se napojoval na první hru a první knižní povídky. Jednoduše se nevyrovnal svým předchůdcům

BONUS: Nejzvláštnější kniha

Olivier Burdeaut - Čekání na Bojaglese

Tohle je jako laskonka. Drobný literární dezert o 166 stránkách, ale sakra výživný. Zvláštní, prazvláštní kniha, vyprávějící milostný příběh, který nemá obdoby, Romeo a Julie hadr. Doporučuji, recenze ZDE.

Lesníček

I já si letos polepšila z loňských 42 jsem se nakopla a přečetla jich 52, to je sice jen o 10 víc, nicméně splnila jsem svůj cíl, který jsem měla vytyčený na Goodreads! Vlastně jsem splnila obě výzvy ve kterých jsem byla zapojená. Jak tu tématickou na Databázi, tak i tu na Goodreads. A je to dobrý pocit. Co jsem tedy četla já, ptáte se?

Nejlepší knihy

Letos to bylo nějaké těží než loni. Hlavně protože jsem četla dost průměrných knih, které se mi sice líbily, ale nezanechaly ve mě žádnou znatelně hlubší vzpomínku. Ale tyhle čtyři? Ty mě dostaly! A každá jinak!

Adam Johnson - Syn správce sitorčince

Ačkoliv se jedná o fikci a autor Severní Koreu viděl jen v televizních reportážích měla jsem z této knihy občas mražení. Promyšlený příběh plný zvratů a okamžiků, kdy jsem si kolikrát řekla, že už nemůžu dál. Ale pokaždé jsem našla sílu pokračovat. A stálo to za to. Největší překvapení. (Recenze)

Patrick Kingsley - Nová Odysea

To byla první kniha, která mě letos dostala. Doslova! Měnila moje postoje a pohled na svět uprchlické krize. Všichni víme, že svět není černobílý a tento reportér to jen potvrdil. Pro mě nejdůležitější kniha roku. (Recenze)

Michael Blake - Tanec s vlky

Věděla jsem, že ta kniha bude dobrá. Přeci jen, není nejnovější, ale že ji přečtu za den a bude mi z ní ještě týden úzko a nechá mě o sobě přemýšlet asi celý život. To jsem nemohla předpokládat. Největší otřes. (recenzi nemám, mám ale porovnání knihy a velmi povedeného filmu, zde)

Joe Abercrombie - Sharp ends

Nemohu si ho odpustit. Prostě to nejde. Je to můj nejoblíbenější autor a já jinak nemůžu. Ačkoliv by někomu, kdo jeho předchozí knihy nečetl, postavy ani děj nic neřekl, mě objasnil spoustu věcí, spoustu událostí, které autor v předchozích dílech zmínil. Největší nadšení. (Recenze)

Zklamání roku

Tady to bylo těžší, protože kandidátů jsem měla víc. Ale nakonec jsem usoudila, že tyto knihy mě zklamaly opravdu ze všech nejvíc. Třikrát jsem se nechala strhnout boomem a všechny tři knihy jsou tady.

Paula Hawkins - Dívka ve vlaku

Ano. Nechala jsem se unést tím boomem okolo této knihy. A to byla chyba. Čekala jsem zajímavější postavy, zajímavější zápletku, všechno tak nějak lepší. A ne jednu ochmelku, co jezdí nazdařbůh vlakem a opile se potácí kolem trati. (porovnání knihy a filmu zde)

Siri Petersen - Ódinovo dítě

Více méně stejný případ, jen s tím, že tohle bylo Young Adult a tam u nás velryb obecně panuje riziko, že se nám to nebude líbit ať je to sebe lépe přijímané veřejností. Ale tohle bylo tak... Nijaké. Od začátku do konce. U Dívky jsem byla naštvaná, tady jsem si jen povzdechla, že YA asi není a ani nebude můj žánr, akce 0, překvapení 0. (Recenze)

Anthony Ryan - Píseň krve

Někteří z toho skákali tři metry do vzduchu a dělali přemety. Já se spíš chtěla zhroutit na podlahu.  Proč? Protože jsem čekala brutální počtení plné pletich, zápletek, krátkých ale důležitých odboček od děje. Zkrátka někoho, kdo se zařadí k Martinovi, Sapkowskemu, Abercrombiemu a Eriksonovi. Ale tohle bylo pro slečinky. Sorry jako. Já chci aby od té knihy kapala krev a měla pocit, že mě kniha během spánku zabije. (Recenze)

BONUS: Nově objevená série, co mě baví

Isaac Asimov - Nadace

Ačkoliv jsem se rozhodla, že na Asimova recenze psát nebudu, vzhledem k velkému množství knih a mému obvyklému nadšení. Nějak jsem četla kde co okolo, ale k Nadaci, která rozhodně není nejnovějším knižním hitem, jsem se dostala teprve loni. A dostala mě! Těším se. Hodně se těším na všechny ty další díly, co mě čekají! 

Jsme rády, že jste s námi tento náš první rok na bloggeru vydrželi! Těší nás, že Vás těší číst si spolu s velrybami a doufáme, že s námi budete i celý rok 2018, který bude URČITĚ napěchovaný dobrými knihami a zprávami a vůbec vším nejlepším!