Rachel Caine - Z kostí a inkoustu

Už vás někdy napadlo, jak by vypadal svět bez všech těch internetů, kde by všechno vědění světa měly v rukou knihovny a ne Wikipedie? Kdyby knihovny stále plnily stejnou funkci jako kdysi? Schraňovat, pečovat o knihy a především vzdělávat? Věřte mi, tato verze budoucnosti je o dost méně prozaičtější, než jsem si představovala.

Název: Velká knihovna - Z kostí a inkoustu (Velká knihovna 1.)

Autor: Rachel Caine

Počet stran: 342

Nakladatelství: Fragment

Londýn roku 2025. Alexandrijská knihovna nikdy neshořela, internety se nevynalezly a místo nich existují obskuristé (takový starověcí programátoři zkřížění s alchymisty). Svět funguje na páru. Vlastnit knihy je zakázané a všechno vědění světa obstarává Velká knihovna. Instituce, která narostla do obrovských rozměrů a je skoro až nábožně uctívána. A hlavní hrdina Jess? No tak ten...ten je tak trochu pašerák knih. 

Já jsem knihovnice (téměř vystudovaná), verze budoucnosti, kde Alexandrijská knihovna, místo nezměrného vědění, nikdy neshořela a knihovny stále plní účel, ke kterému byly stvořeny, mě nenechala doslova spát. To musí být panečku svět, jsme ctěni, na výši společenského žebříčku, kde knihovny jsou téměř posvátná místa a být knihovníkem je privilegium a ne chudé státní zaměstnání. Problém je, že tahle verze budoucnosti je o dost děsivější a drastičtější, než jsem si představovala. 

Rachel Caine rozhodně ví, jak člověka upoutat, hned na prvních stranách sledujeme zběsilý útěk šestiletého pašeráka knih před londýnskou gardou a rovnou se seznamujeme s velmi děsivou realitou, kde knihy si mohou dovolit jen ti nejbohatší a věřte mi, že na poličku si je nedávají. Na knize mě dost překvapila její surovost. Tohle rozhodně není žádné idylické studium v nádherné Alexandrii. Lidé se tu na protest podpalují (Jan Palach je oproti nim sirčička), Wales a Anglie válčí, Oxford je víceméně jen ruina, všude je krev, bahno a opravdu hodně lidského utrpení. Pojem rodina a loajálnost tu jaksi ztrácí smysl. Existuje jen Velká knihovna. 

"Máš štěstí, že si to přežil Jessi," začal. "Musel být opilý vlastní mocí, že nechal svědka jít. je mi to líto. Je to pravda, lidi jako on existují. Říkáme jim lízači inkoustu. Všichni jsou perverzní."

"Ale... to byla ta kniha. Archimedova kniha." Jess nějakým způsobem chápal, že když viděl zničení té knihy, byl svědkem toho, že ze světa zmizelo světlo.

V knize sledujeme boj mladých žadatelů o šest míst ve Velké knihovně. Práce snů, myslí si všichni. Pravda je ale někde jinde. Zde trochu nastupuje šablona a určitá stereotypnost postav, je vám víceméně jasné, kdo z hrdinů se nakonec na volná místa dostane, kdo s kým bude bratříčkovat a kdo bude koho nenávidět, ale kupodivu to není až tolik na škodu. Protože nejzajímavější je právě cesta k těmto volným místům. Dost brutální cesta.

Dojde na intriky, zradu, nesčetně pokusů o sabotáž a nějakou tu vraždičku. Velká knihovna totiž skrývá více než originály, nebudu prozrazovat co, ale věřte mi, Gutenberg by ronil slzy. A knihovna se před ničím nezastaví, jde přes mrtvoly, doslova. 

Četla jsem jako o život, nikde není zbytečná nebo nudná pasáž, všechno vyřčené má svůj smysl. Děj je proložený archivovanými dopisy, ze kterých se dozvídáme o historii Velké knihovny, která není úplně bez poskvrnky, zjišťujeme její fungování, vnitřní vztahy, minulost některých hrdinů a dokonce i lehce pozměněný osud reálných historických postav. 

Věc která mě ale překvapila nejvíc a je to pro mě úplná novinka byla, že autorka dala na závěr knihy playlist, který poslouchala při psaní. Víceméně takový knižní soundtrack. A divila jsem se kolik písní ke knize opravdu sedí, příjemná a zajímavá věcička. 

Série v originále má mít dokonce až pět dílů, oficiálně vyšly tři a čtvrtá s názvem Smoke and Iron by měla vyjít někdy 2018. Nevím co všechno chce autorka řešit v pěti dílech, ale rozhodně jsem zvědavá na druhý a tak doufám, že série bude mít úspěch, aby se mohla vydávat dál.

Nějak se nemůžu rozhodnout, které obálky jsou hezčí...

Z kostí a inkoustu mě jednoduše nadchlo, opravdu hodně. Přetrpěla jsem i lehkou romantickou linku (přeci jen je to literatura pro mládež) a nechala se vtáhnout do světa, kde knihovna, je vlastně dost děsivé místo. Myslím, že zůstanu tím chudým státním zaměstnancem. 

Váš Dortíček & Boris