... když se rozmýšlíte, jestli jít k volbám

V klidu, známe to. Do schránky dorazí modrá obálka, člověk přemýšlí, co se zase děje a k jakému korýtku máme zase koho posunout a proč vlastně bychom to měli dělat, jestli by nebylo lepší jít rovnou do hospody a na celou tuhle záležitost se vykašlat.

Nicméně, pokud obrátíme svůj pohled do literatury, můžeme zjistit, že občas nám i sami autoři ukazují zdvižený prst.

Zdroj

Víte co, teď je dost populární dělat morálního mentora, ale to já dělat nebudu. Já vám tady vysypu pár knih, které by mohly nakopnout tu spanilou myšlenku: "Že bych letos zašel na minutu za plentu?", protože každý hlas se počítá.

1. Allan Moore;David Lloyd - V jako Vendeta

Já vím, já vím, děj se odehrává po válce. Je to něco jiného než nějaké volby, nicméně ruku na srdce, kdyby byl svět místností s hromadou dveří, klepání od války by se ozývalo z více míst. Zároveň s tím, války vznikají tak, že se o sebe třou různě silné, významné osobnosti státníků, přeci jen i Hitler byl zvolen v demokratických volbách. Tak to máme první problematickou část, druhou je fakt, že vládnoucí strana ve Vendetě jsou fašisti. No. Upřímně to není problém, fašistů i nácíčků máme taky dost.

2. Kolektiv autorů - Příběhy hrdinů 20. století

Všichni víme, jak to bylo s Horákovou, Slánským, taky známe příběhy členů Československé smetánky, jejichž život skončil či byl poznamenán pobytem v koncentračních táborech (Karel Hašler, Josef Čapek a mnoho dalších). Tato kniha nese vzpomínky a příběhy mnoha obyčejných lidí, u nichž je jejich osud smutně propletený. Někdo z rodiny (ne-li celá rodina) zemřel v koncentračním táboře a oni sami si pak prošli mučením rukou komunistů. A je to drsné. Jistě, některé příběhy jsou o něco méně brutální než jiné, každopádně posláni je jasné: za svobodu. Je smutným konstatováním téměř každé kapitoly, že pamětník již není mezi námi, proto bychom měli pamatovat na svou svobodnou volbu, kterou máme. 

Upřímně po některých příbězích jsem chtěla vzít flašku vína a zpít se do němoty.

3. Joseph Kim; Stephan Salty - Pod stejným nebem

Chápu! Severní Korea není státeček ve středu Evropy, ale víte co? Kdyby se komunismus udržel, pak by po 89' určitě přišly nějaké sankce a byly by horší než v 68'. A my bychom mohli Klému Gottwalda a nebo Gustu Husáků uznávat za Bohy. S příležitostným hladomorem bychom, s budovatelskou písní na rtech, klopýtali přes kameny na kterých by bylo napsáno: pokrok, globalizace a obecně svoboda slova, volby, pohybu, názoru. To by přece bylo krásné...  No aspoň by nebyly diskuse na Novinkách nebo na Facebooku... Nicméně nebyly by ani zahraniční filmy, knihy a hudba.

4. Suzanne Collins - Hunger games

Do teď jsem tady mentorovala a vytahovala chytré knihy, ale podívejte se na to takhle, jak se dojde k válce jsme si už vyjasnili, stačí zvolit jednu osobnost a nějaká spolupráce se může jít klouzat, ale co bude po válce? Co my víme? Třeba se naplní Einsteinova slova, že se čtvrtá válka se povede kameny a oštěpy a nebo budeme posílat děti do arény, kde se budou vzájemně vraždit... Svoboda vaší volby.

5. Ondřej Sekora - Kronika města Kocourkova

No a tady máte jak to vypadá teď. I ty nejjednodušší úkoly se dají dělat složitě a dokážeme je totálně zpackat. Jo, to nám vážně jde. Protože tolik zákazů, příkazů, směrnic a pravidel dokážou i z jednoduchých věcí udělat totální a naprostý Kocourkov...

Tak lidi, zabere to 10 minut vašeho času, když už nic jiného, aspoň zjistíte, jak to u voleb funguje, tak pojďme to všichni zkusit, ať už jde o post prezidenta, senát nebo o ty nejdůležitější, malé okresní volby, za zkoušku to stojí!
Tak se mějte!
Lesníček