Název: V jako Vendeta (V for Vendetta)
Autor: Alan Moore a David Lloyd
Počet stran: 286
Nakladatelství: BB art
To vám bylo takhle: sedím si v práci, okurková sezóna narušovaná pouze občasným chytáním lelků. Přemýšlím, co bych tak asi mohla dělat, brouzdám po internetech a napadne mě, že by bylo fajn přečíst si nějaký komiks. A tak jsem koukala na všechny možné i nemožné seznamy TOP komiksů, některé knihy jsem měla, některé jsem už četla.
Tu jsem objevila nějaký, co jsem ještě neměla. Tak jsem si řekla: Jdu do toho.
Vybrala jsem V jako Vendeta a vybrala jsem si dobře!
... A přesně takhle mizí ty peníze, když si pomyslím: Tolik jsem přece neutrácela.
Nacházíme se v Londýně, svět se oklepává z další světové války, podle všech dostupných informací nejspíš skutečně poslední, protože moc lidí, co by se chtělo prát nezbylo. Anglii ovládají Britští fašisté a vědí úplně o všem. Znají každý váš pohyb, vaše slova, vaše činy. Před nastolením takového režimu se ovšem museli zbavit nepohodlných lidí, kteří nebyli vhodní pro režim, v koncentračních táborech a jedním z nich je i muž skrývající se pod písmenem V, který skutečně přežil všechny hrůzy číhající na něj a skutečně pro režim pohodlný není.
Je jasné, že se nedočkáte rozesmátého, veselého komiksu plného malých, veselých dětí a zamilovaných párů. A nejde ani o krvavou podívanou, kterou nabízí Vrána. Kdepak, každý, kdo četl 1984, nebo jinou z kultovních antiutopistických knih a našel v nich zalíbení, může s klidným srdcem říct, že se v tomto komiksu vrací domů. Tyranie, špionáž, žádná osobní svoboda.
Vymyté mozky lidí, kteří si již zvykly na takové zacházení, je zřetelné na každé stránce, kdy lidé, jako stádo ovcí s radostí skáčou do propasti za pasáčkem.
Upřímně je mi hodně líto, že se o V nedozvíme o nic víc, než nám sám řekne. Je mi to vážně líto, neskutečně silná osobnost s ohromným charismatem, která by rozhodně stála za větší poznání. Tedy především třeba to, jak se vůbec dostal do koncet... pardon, přemišťovacího tábora. Na druhou stranu druhá hlavní postava - Eva - mi před svou proměnou dost vadila. Celkově bych asi razila heslo: Méně Evy, více V!
Co se grafické stránky týče, kreslíři komiks oblékli do kabátku 70. let. Někdo to může brát jako slabinu, ale dle mého to byl moc dobrý nápad. Proč? Tak za prvé tu je ten feeling, z klasických komiksů, které u nás prostě nejsou. Když jsem si četla, úplně na mě ze stránky skákala poctivá práce malířů! Což je moc dobře. A za druhé? Kdyby to bylo kreslené stylem, který přicházel na konci 80. let nebyl by ten komiks tak temnou a depresivní záležitostí. (pro porovnání X meni ze 70. a 90. a upřímně, komiksy z 90. nic moc). Ještě jeden bod pro navíc: toto je styl Alana Moora. Pokud se podíváte na Z Pekla, Watchmen, nebo Ligu vyjimečných, uvidíte o čem mluvím.
Znáte to, ševče drž se svého kopyta.
Je dobré popřemýšlet, jak přišel tento námět, však psal se rok 1988, když V jako Vendeta začala vznikat. Tedy doba, kdy se Studená válka do značné míry ohřála a na obzoru nebyl ani mráček, naopak se blížila šílená a rozesmátá 90. léta. To je jedna z věcí, která mě nutí krčit obočí a přemýšlet. Nicméně asi to není nic divného, protože v mysli Alana Moora se rodí podle všeho dost divných věcí. No. To obecně v myslích umělců.
Nemohu hodnotit jinak!
Tu jsem objevila nějaký, co jsem ještě neměla. Tak jsem si řekla: Jdu do toho.
Vybrala jsem V jako Vendeta a vybrala jsem si dobře!
... A přesně takhle mizí ty peníze, když si pomyslím: Tolik jsem přece neutrácela.
Nacházíme se v Londýně, svět se oklepává z další světové války, podle všech dostupných informací nejspíš skutečně poslední, protože moc lidí, co by se chtělo prát nezbylo. Anglii ovládají Britští fašisté a vědí úplně o všem. Znají každý váš pohyb, vaše slova, vaše činy. Před nastolením takového režimu se ovšem museli zbavit nepohodlných lidí, kteří nebyli vhodní pro režim, v koncentračních táborech a jedním z nich je i muž skrývající se pod písmenem V, který skutečně přežil všechny hrůzy číhající na něj a skutečně pro režim pohodlný není.
Je jasné, že se nedočkáte rozesmátého, veselého komiksu plného malých, veselých dětí a zamilovaných párů. A nejde ani o krvavou podívanou, kterou nabízí Vrána. Kdepak, každý, kdo četl 1984, nebo jinou z kultovních antiutopistických knih a našel v nich zalíbení, může s klidným srdcem říct, že se v tomto komiksu vrací domů. Tyranie, špionáž, žádná osobní svoboda.
Vymyté mozky lidí, kteří si již zvykly na takové zacházení, je zřetelné na každé stránce, kdy lidé, jako stádo ovcí s radostí skáčou do propasti za pasáčkem.
Upřímně je mi hodně líto, že se o V nedozvíme o nic víc, než nám sám řekne. Je mi to vážně líto, neskutečně silná osobnost s ohromným charismatem, která by rozhodně stála za větší poznání. Tedy především třeba to, jak se vůbec dostal do koncet... pardon, přemišťovacího tábora. Na druhou stranu druhá hlavní postava - Eva - mi před svou proměnou dost vadila. Celkově bych asi razila heslo: Méně Evy, více V!
Co se grafické stránky týče, kreslíři komiks oblékli do kabátku 70. let. Někdo to může brát jako slabinu, ale dle mého to byl moc dobrý nápad. Proč? Tak za prvé tu je ten feeling, z klasických komiksů, které u nás prostě nejsou. Když jsem si četla, úplně na mě ze stránky skákala poctivá práce malířů! Což je moc dobře. A za druhé? Kdyby to bylo kreslené stylem, který přicházel na konci 80. let nebyl by ten komiks tak temnou a depresivní záležitostí. (pro porovnání X meni ze 70. a 90. a upřímně, komiksy z 90. nic moc). Ještě jeden bod pro navíc: toto je styl Alana Moora. Pokud se podíváte na Z Pekla, Watchmen, nebo Ligu vyjimečných, uvidíte o čem mluvím.
Znáte to, ševče drž se svého kopyta.
Je dobré popřemýšlet, jak přišel tento námět, však psal se rok 1988, když V jako Vendeta začala vznikat. Tedy doba, kdy se Studená válka do značné míry ohřála a na obzoru nebyl ani mráček, naopak se blížila šílená a rozesmátá 90. léta. To je jedna z věcí, která mě nutí krčit obočí a přemýšlet. Nicméně asi to není nic divného, protože v mysli Alana Moora se rodí podle všeho dost divných věcí. No. To obecně v myslích umělců.
Nemohu hodnotit jinak!
(Proč jsou ty komiksy tak drahé? Já chci víc!)
Líbá Váš Lesníček
Máme ji s přítelem doma, tedy on ji má, ale je to úžasná kniha a kresba je naopak nádherná, sty ji prostě sluší. žádná moderna. :)
OdpovědětVymazatJe to super kniha! Už to je týden, co jsem jí četla a jsem z toho pořád tak trochu na větvi, jak super to bylo! :D
Vymazat