středa 18. prosince 2019

Philip Fracassi - Hleď, prázdnota

S pravdou ven, kolik hororových autorů znáte? Že je dokážete spočítat na prstech jedné ruky a ještě vám nějaké zbydou? Tak si připočítejte i tohoto pána, protože o Philipu Fracassim ještě všichni uslyšíme. A jestli ne, tak vám o něm řeknu alespoň já. Máte se na co těšit.

Název: Hleď, prázdnota
Autor: Philip Fracassi
Počet stran: 336
Nakladatelství: Gnóm!



Když se řekne horor většině z vás se vybaví Stephen King, fajnšmekrům i H. P. Lovecraft nebo Clive Barker. S hororovým žánrem si ale tyká například i Mo Hyder, Yrsa Sigurdardóttir nebo klasik všech klasiků Ray Bradbury. Ale v porovnání s ostatními žánry je těch kvalitních hororových spisovatelů zatraceně málo. Proč? Protože napsat dobrý horor je po čertech těžké. Lidé jsou otrlí a donutit je bát se není zrovna lehký úkol. Umět vybudovat atmosféru, která vás vtáhne a nepustí a přitom vymyslet něco originálního, to taky neumí kde kdo. Naštěstí pro nás to Philip Fracassi zvládl bravurně a my se tak můžeme těšit z naprosto skvělé povídkové sbírky.

Celkem devět povídek (deset i s předmlouvou Lairda Barrona) vám předestře širokou škálu témat a prostředí. Některé z nich vám možná budou připadat zcela obyčejné, ale věřte mi, že zdání klame. Máme tu výlet na koupaliště, snahu o napravení vyhaslého manželství nebo hru dvou chlapců na policajty a zloděje. Avšak kniha nabízí i klasičtější hororové prostředí jako pohřeb, rituální obětování a dokonce i příběh založený na skutečné vražedkyni dětí. Ačkoli má každá povídka velmi odlišnou náladu i motiv, kniha působí konzistentně. 

Ačkoli prostředí a některá témata působí za začátku všedně, rozhodně takové nezůstávají dlouho. Fracassi dokáže vzít léty ověřený námět a vybrousit ho do dokonalého literárního diamantu. Krok po kroku buduje tísnivou atmosféru založenou na detailech a drobnostech, které byste jinak asi opominuly. Čekat na konce povídek se podobá dlouhému zadržování dechu nebo jízdě z prudkého kopce. Některé konce přicházejí nečekaně, jiných se pro změnu nemůžete dočkat. 


Největší Fracassiho předností a zároveň bodem úrazu jsou jeho postavy. opravdu málokdy se mi stane, že bych v povídkové sbírce narazila na tak prokreslené postavy. To množství informací a detailů, které na vás autor o postavách vychrlí, je neuvěřitelné. Přesto se necítíte přehlceni a naopak si vás postavy získají, ať už s nimi sympatizujete nebo ne. Už od první stránky jim věříte, přijdou vám reální. To, co umí Fracassi na pár stránkách, jiný nezvládne ani skrze celou knihu. Bohužel autor občas neví, kdy s vnitřními myšlenkovými pochody postav skončit a tak když by mohl více rozvíjet děj nebo prostředí, stále zůstává u postav, které jsou sice brilantně napsané, ale vpřed vás moc neposunou. Mně osobně to tolik nevadilo, opravdu jsem si užívala každou stránku, ale je fakt, že některé povídky by si zasloužili trochu víc děje.

Pár slov bych chtěla věnovat také fyzické podobě knihy a jejímu nakladateli. Kniha pochází z malého žánrového nakladatelství Gnóm, které se specializuje na sci-fi, fantastiku a horor. všechny kousky z tohoto nakladatelství jsou zpracované ve velmi vysoké kvalitě a je na ně vynaložena nemalá péče. Hleď, prázdnota není vyjímkou. Jedná se o paperback, který mě ze začátku trochu vystrašil svojí měkkostí, ale nakonec byl neuvěřitelně příjemný jak do ruky tak na omak. Zářivě zelená obálka, kterou nedokáže skoro žádný foťák pořádně zachytit, hned upoutá vaši pozornost. Odsazení písma od okrajů je malé a tak je papír využitý na celých 100%, což mě opravdu těší. Kniha vychází v žánrové edici Pulp Robot, jejíž motto zni: Když brak, tak jenom ten nejlepší!. Více o tomto skvělém nakladatelství, které si zaslouží vaši podporu, si můžete přečíst na jejich stránkách.

Kolem a kolem je Hleď prázdnota vysoce kvalitní hororová žánrovka, se skvělou atmosférou, a propracovanými postavami, která by vám rozhodně neměla utéct. Tak hrrr na ni.  Pět velmi oprávněných velrybek.


4 komentáře:

  1. No, ruku na srdce, asi jsem nikdy hororovou knížku nečetla. :D Obecně totiž horory nemusím moc ani jako filmy. Viděla jsem pár zfilmovaných věcí od Kinga, ale přečíst si ho nějak nemám chuť. Neříkám, že bych hororu jako knižnímu žánru neměla někdy dát šanci, ale není to pro mě priorita. :)

    Nicméně pěkná recenze a přeji ti krásné Vánoce! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Co si budem, ty zfilmované verze povětšinou stojí za prd, chybí jim atmosféra. Pokud někdy budeš chtít něco hororového zkusit, tak Fracassi je skvělá volba!

      Krásné Vánoce i tobě a mnoho knih a klidu do dalšího roku :)!

      Smazat
  2. Té obálky jsem se taky bála, ale vážně překvapila! A Fracassi u mě ma momentálně post jediného spisovatele, co mě za dlouhou dobu falt vydesil, Matka mě v hlavě straší doteď :D.
    Jsem ráda, ze tě bavila! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mě nejvíc zaujal asi Oltář, jednou za čas si na to vždycky vzpomenu a do bazénu se mi chce míň a míň :D

      Smazat

Každý komentář, včetně těch negativních, nás potěší, ploutev na to!