Čtení v angličtině #1 - Lovecraft Country

 V posledních, zhruba čtyřech letech, se nijak oficiálně v angličtině nevzdělávám. Nechodím na lekce, ve škole mám jen dvě hodiny týdně a to určitě nestačí. Čtení a koukání se na věci v aj je tak pro mě primárním zdrojem nových slovíček, obratů a angličtiny vůbec. Proto jsem se rozhodla, že se s vámi podělím o své tipy a triky, demonstrovat je budu na knize Matta Ruffa - Lovecraft Country

Moje oficiální úroveň angličtiny podle posledních zkoušek je B2+, tedy poměrně pokročilý, ale rozhodně ne profesionál. Anglicky se učím někdy od sedmi let hlavně přes kroužky (ve škole jsem se naučila prd), dotáhla jsem to až na oficiální FCE (úroveň B2) certifikát. Čtení v angličtině pro mě tak není tolik náročné, i když samozřejmě záleží na knize, ale rozhodně to neznamená, že mi nemá co dát. Stále objevuji nová slovíčka, fráze a gramatická spojení. Čtení v angličtině je tak skvělé spojení příjemného s užitečným, kdy si užijete skvělou knihu a zároveň se zlepšíte svoje jazykové znalosti.

Co velryby doporučují: 

Lepíky!

Lepíky jsou při čtení cizojazyčných knih vaši nejlepší přátelé. Zaujalo vás nějaké slovo? Lepík! Narazili jste na pěkný citát? Lepík! Netušíte, co znamená tenhle výraz? Lepík! Lepíky prostě řeší všechno. Mnoho lidí je využívá i při čtení v mateřštině, takže to pro vás nemusí být zase tak velká změna. 

Pro vás známá/ý kniha nebo autor

Vybírejte knihy a autory, které znáte. Nemusíte je mít načtené od shora dolů, ale při čtení vám opravdu pomůže, když už budete vědět, do čeho jdete. Už budete zvyklí na autorův styl, na způsob jak vypráví příběhy anebo rovnou budete vědět o co v knize jde, což vás ušetří stresu, že vám kvůli cizímu jazyku něco uniká. 

Kontext, kontext, kontext!

Nevíte nějaké slovíčko a tak radši hned saháte pro slovník či překladač? Zastavte! Zkuste si větu přečíst ještě jednou (já vím, otrava) anebo rovnou celý odstavec. Zamyslete se nad situací, která se v knize odehrává. Zapřáhněte trošku mozek a přemýšlejte, jaké slovo by se do takové situace hodilo. Pokud se postavy třeba hádají, asi to nebude nic lichotivého. Když autor popisuje malebnou chaloupku možná to bude nějaké líbezné přídavné jméno. Zkuste přemýšlet a hádat význam slova, které neznáte, nechte se vést textem, slovník vytáhněte až později. Budete překvapení kolikrát budete odhadem opravdu blízko ne-li mít rovnou pravdu. A to je pak radosti. 

Dětské knihy

Nejste si úplně jistí a přijde vám, že si na literaturu v cizím jazyce ještě netroufáte a pokud to zkusíte, vylámete si zuby? Pak začněte no... na začátku, tam, kde všichni čtenáři. Tím neříkám, abyste vytáhli cizojazyčné leporelo se zvířátky, ale dětské knihy jsou dobrá volba, pokud máte ze čtení v cizím jazyce strach. Dostane se vám adekvátní slovní zásoby, jednoduchých vět a pokud si vyberete správně, i fajn  příběhu. V dětských knihách si osvojíte základy gramatiky a ani o tom nebudete vědět. Vybírejte si  ideálně novější knihy, protože věřte mi, že Narnie v originále je cokoli jen ne jednoduché čtení. 

Výkladové slovníky

Ať jste se učili jakýkoli jazyk jakýmkoli způsobem, určitě jste museli narazit na způsob výuky, kde vám někdo, pro vás neznámé slovo, vysvětloval, než aby vám ho jednoduše řekl nebo napsal na tabuli a vy jste jeho význam tak museli pochopit sami. Pro mě kdysi nehorázná otrava a trápení. Teď nejlepší způsob, jak se naučit nová slovíčka. Samozřejmě, že překladače a klasické slovníčky jsou rychlejší, ale ty výkladové vám dají o moc více. Já osobně používám tento: https://dictionary.cambridge.org/ 

Co velryby nedoporučují: 

Biligvální knihy

Věc velmi populární, avšak podle mě velmi naprd. Tak, řekla jsem to. Překlad knihy nikdy není to samé jako originální text. Ano, překlad by měl ideálně být co nejblíže originálnímu textu, ale je spoustu faktorů, které překlady ovlivňují. Mít proto stránku v angličtině, vedle stránku v češtině a hledat mezi nimi konkrétní slovíčka, fráze a korelace je... no, nepřijde mi to zrovna smysluplné. Vím, že bilingvální knihy se stále velmi doporučují, ale podle mě člověka svádějí k příliš jednoduchému a ne zrovna funkčnímu řešení neznalosti jazyka.

Slovník vždy při ruce

V době, kdy máme každý v kapse mobil, není zrovna náročné mít v něm klidně i několik aplikací se slovníky, překladači, frázemi a podobně. A tím pádem není vůbec těžké mobil kdykoli vytáhnout a najít si vše potřebné. Ale jak se říká, rychle nabyl, rychle pozbyl. jak jsem již zmiňovala výše, zkuste se nad slovíčky prvně zamyslet, či použít výkladový slovník než skočíte na google překladač. 

Zkrácené a zlehčené verze

Povím vám to takhle, ve škole jsem si objednávali zlehčené verze klasických děl přes čtenářský klub a já se tehdy cítila jako veliký literát, když čtu Drákulu a Psa Baskervilského v originále. Jo, já vím, teď mi to taky přijde náramně vtipné. Na zjednodušených a zkrácených verzích není ve výsledku vůbec nic špatného, ale rozhodně nemohou zastoupit originální dílo. Pokud si tedy chcete přečíst klasickou literaturu v originále, volte nezkrácené a neupravené vydání i když bude jazykově náročné. Možná to bude boj, ale dostanete dílo takové, jak je psal a zamýšlel autor - a to včetně jazyka specifického pro danou dobu a autora. 

Matt Ruff - Lovecraft Country 

Kniha začíná tím, že si hlavní hrdina čte knihy od Raye Bradburyho. Jak bych mohla chtít nečíst něco, co odkazuje na moji velkou literární lásku? Samozřejmě jsem se neřídila vlastními radami a vybrala si pro mě zcela neznámého autora. Avšak žánr pulp horor pro mě nebyl ničím extra novým a tato kniha navíc slibovala propojení i s otázkou rasismu a možné reflexe do dnešní doby, a to mě zaujalo.  

Autor tímto počinem skládá holt klasikům hororu a to hlavně panu H.P. Lovecraftovi, což je očividné již z názvu. Mocenské kulty, prastaré rituály, tajemná stvoření, portály do jiných dimenzí, záhadné stroje, roztodivné lektvary a aby toho naši hrdinové neměli málo - všudypřítomný rasismus. Pohled na Ameriku padesátých let není nic hezkého, to vám řeknu rovnou. Nakonec nejsou největšími monstry ty vyvolané z hlubin temnot, ale lidé plní nenávisti vůči ostatním. Nečte se to snadno.

Dějově se kniha skládá z několika povídek, každá s jiným hlavním hrdinou, avšak všechno to jsou pro čtenáře známé postavy, se kterými se už setkal v předchozích částech knihy. Povídky se navzájem doplňují, poodhalují to či ono, ale skrz všechny se nese jednotný dějový motiv, který eskaluje ve finální části knihy. Je to vlastně takový povídkovo-románový hybrid a to mě překvapivě docela bavilo. 

Autor si zde nehraje na žádnou vysokou literaturu, přeci jen je to pocta pulp hororu, který sám o sobě je vlastně béčkovým žánrem. Proto nečekejte žádné detailně prokreslené postavy, geniálně propracovaný děj a kromě všudypřítomného rasismu, separace a útlaku ani nijaký extra velký myšlenkový přesah. Rozhodně to není četba, u které se budete muset pekelně soustředit a budete o ní přemýšlet ještě týdny po dočtení.

Co se týče jazyka, rozhodně to není žádná složitá angličtina na akademické úrovni. Text je velmi čtivý, čemuž odpovídá právě i celkem nenáročný slovní registr. Problematické pro mě byly hlavně ty části, kde autor popisoval jak fungují různé mechanické stroje a jiné vychytávky, protože jsem na to úplně levá a nedokážu si to představit ani kdybych to četla česky, natož v angličtině. Stejně tak jsem se musela daleko více soustředit při popisu různých rituálů, kde autor logicky používá i naprosto podivná slovíčka, o kterých ani nevíte jestli jsou vymyšlená nebo něco doopravdy znamenají. Další z věcí, na kterou jsem narážela poměrně často bylo, že se autor snaží udržet počet postav na minimu tím, že některým z nich dává přídavná jména jako jména vlastní např. Mr. Tall, Big Coat atd. Pokud se na čtení úplně nesoustředíte, můžete snadno přehlédnout, že se jedná o další osoby, čímž pak některé následné scény nedávají smysl a vy se musíte v textu vracet a hledat, kde nechal tesař díru.

Kolem a kolem se mi Lovecraft country četlo dobře. Byla to příjemná oddechovka líznutá hororem, trochou duchařiny, tajemna a kdejakých mocenských spiknutí. Navíc některé příběhy do člověka nepříjemně rýpaly a připomínaly mu, že my jako lidstvo, jsem se chovali a bohužel stále chováme daleko hůř něž Lovecraftovské přízraky, žeroucí policisty v temném lese. Nic proti policistům. Lovecraft country doporučuji mírně pokročilým čtenářům, kterým určitě bude (jako mě) vyhovovat dělení příběhu na jednotlivé povídky, čímž si mohou trochu oddechnout a třeba čtení prokládat i delšími pauzami, aniž by zapomněli, o čem kniha je. 

Nejzajímavější nová slovíčka: 

idly - without any particular purpose

bray - to make the loud noise typical of a donkey

itinerant - travelling from one place to another, usually to work for a short period

pew - a long wooden seat with high back, on which a row of people sit in a church

spigot - a device used to control the flow of a liquid from something such as a barell

dumbfounded - so shocked that you cannot speak

bucktoothed - having upper front teeth that stick out

furtive - people behaving secrectly and often dishonestly, or actions done secretly and dishonestly

fiefdom - an area of land, especially one that is rented and paid for by work