čtvrtek 16. dubna 2020

Nikki Sixx a Ian Gittins - Heroinové deníky

Ať už patříte mezi fanoušky rockové hudby, nebo ne, o kapele Mötley Crüe jste nejspíš slyšeli. Bodejť by ne, tahle mašina byla nezastavitelná a svého času byla známější a oblíbenější než kde která současná skupina. Osmdesátá léta byla zkrátka divoká. Zatraceně divoká, hudba byla hlasitá, vlasy natupírované do neskutečných rozměrů, stejně tak velká byla i úroda - vlivem černobylského výbuchu, o AIDS nikdo nic nevěděl, drogy se dávali snad i dětem, v televizích hopkali aerobik ženy i muži v legínách a Mötley Crüe hráli ze všech rádií v západním světě a z reproduktorů zněla basa Nikkiho Sixxe, který song nahrával pravděpodobně řádně sjetý tím, co zrovna našel. 

 Název: Heroinové deníky (Heroin Diaries: A Year in the Life of Shattered Rock Star)
Autor: Nikki Sixx a Ian Gittins
Počet stran: 416
Nakladatelství: Deus


Nikdy jsem nebyla člověk, který by se bránil tomu něco zkusit. Bylo mi dvanáct, když jsem se poprvé opila a měla okno. Bylo třináct když jsem poprvé kouřila. V patnácti jsem se zhulila a v šestnácti měla houbičky. Ale s jedním jsem si byla stoprocentně jistá, že nikdy nepřekročím. Nikdy si nedám tvrdé drogy. Dál než k LSD bych v životě nešla. Zdá se ale, že Nikki Sixx takové dilema nikdy neměl.


Už samotným názvem si můžete udělat hrubou představu, co vás čeká. Zápisky někoho, kdo byl závislý na heroinu. Ok. To tu bylo, to známe, jdu si pustit Katku, to je skoro to samé, čau. Věřte mi ale, že postupováním po této rovnici byste se připravili o exkluzivní čtení a naprosto šílené zážitky.
Kromě toho, že tato kniha je koncentrovaná deprese, která během let v baskytarystovi Mötley Crüe vyrostla je to dost paradoxně i docela zábavné čtení. Jen si zkuste představit, jaké to muselo být - jet turné s obrovskou kapelou, co každý večer vyprodala všechny stadiony na všech kontinentech, kam se dostala... Přičtěte si masivní množství drog, žen, alkoholu a zdemolovaných hotelových pokojů a získáte zhruba to, co je v této knize.


Jedná se o deník, který si Nikki Sixx vedl od Vánoc 1986 do Vánoc 1987. Nešlo o ušlechnilou myšlenku jako zapsat pro děti jak se žilo jejich tatínkovi, než se narodili, jak je uvedeno hned v úvodu, Nikki tyto deníky psal, aby si zapamatoval co dělal den předem, protože večer co večer se zřídil a další den neměl představu co dělal.
A tak čtete zápisky silně depresivního člověka, který neví jak si pomoci a snaží si pomoc tím, že uteče psychicky pryč za pomoci drog a propadá se stále hlouběji a hlouběji na dno, kterého dosáhne až v okamžiku, kdy se téměř předávkuje k smrti. A vy stále čekáte na ten paprsek světla, který dopadne až do té hloubky, kam se noříte s Nikkim a v okamžiku, kdy se k vám dostane, kdy máte pocit, že se vše obrací k lepšímu a budete moci tu knihu číst aniž by vám bylo zle jen z té představy, že si tím procházíte, vlétne do děje jako lavina dealer a znovu se vaše iluze zboří, stejně tak jako Nikkiho několika týdenní abstinence.

Kniha je celkově neskutečně zajímavá ne jen obsahově, kdy s autorem deníků prožíváte všechny psychotické stavy, které v něm drogy vyvolávaly a které se do vás zapíšou, jakou by je někdo vytesal. Jde i o grafický skvost, když mi přišla poprvé do rukou jen jsem otáčela stránky z křídového papíru a užívala si črveno-černo-bílou kombinaci, různé barvy a druhy písma, obrázky - často hodně brutální, osobní fotografie z nejdivočejšího období kapely, úryvky textů písní a myšlenky.

Co se barvy a stylu textů týče, nejde jen o vizuální stránku věci, jde i o lepší orientaci, zápisky z deníku jsou psané písmem jako ze psacího stroje a černě, červeně tučně jsou pak psané názory různých lidí, kteří do knihy přispěli, kteří se zaobírají proběhlou situací, které byli často sami svědci nebo přímí aktéři. Je to neskutečně zajímavé sledovat psychický vývoj lidí, který v osmdesátých letech vzali všechno co se dalo vzít, co si myslí o svém o dvacet let mladším já.


Pravdou zůstává, že knihu jsem dočetla již před pár dny a dosud jsem nebyla schopná nad ní přemýšlet. Nebyla jsem schopná vrátit se k tomu peklu, podívat se na ní, přemýšlet o ní. Nejsem ochotna připustit, že by někdo v mém okolí mohl mít takový problém a když už si to připustím, nemůžu se dopracovat k výsledku, jak bych mohla tomu člověku pomoci. Z této knihy si odnáším hlubší porozumění toho, že zjevné problémy nejsou všechno, spousta problémů lidí zůstává pohřbena hluboko v nás.


A jak je to dnes s Mötley Crüe? Celá kapela podstoupila detox. Někteří jsou čistí, někteří se drží alkoholu, ale s ohledem na to, že všichni jsou již páni v letech, od drog se drží dál. Poslední koncert proběhl v roce 2015, nicméně s ohledem na to, že v loňském roce zažila zmrtvých vstání, díky Netflixu a filmu "The Dirt" (vřele doporučuji, pokud se na knihu necítíte, je to taky psycho, ale ne zase až takové, jde o zfilmovanou stejnojmennou biografii kapely), tak v roce 2019 oznámili návrat a letos se měli vydat na velké světové turné. Díky COVID-19, jsi fakt kámoš!

Nikki samotný je už od konce osmdesátých let čistý a hlavní tvář boje proti drogám, občas je s tím skoro až vlezlý, ale kdo by se mu divil, po tom všem co prožil? Za mě jeden velký klobouček.

Pac a pusu Lesníček a Bláža!

4 komentáře:

  1. Heroinové deníky jsem četla asi 5x už před dlouhou dobou. Tenkrát jsem se jich nemohla nabažit. Chtěla bych se do nich pustit znovu, trochu oživit. A pak si rovnou přečíst Tohle bude bolet (to jsem ještě nečetla). Biografie Mötley Crüe je taky dobrá, tu doporučuji. U té jsem se občas zasmála. Film jsem neviděla, nějak mi vypadl z hlavy. Takže vlastně díky za připomenutí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oh, to jsem ráda, že jsem připomněla dobrou knížku a parádaní film! :)

      Vymazat
  2. Súhlas! Túto knihu som čítala už dávnejšie a bolo to dosť... whoa. Je to pre mňa brutálny pohľad do úplne iného sveta s geniálnym grafickým spracovaním a fakt to stálo za to. A ešte dlho som počúvala ten súvisiaci album od Sixx:AM či ako.:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! Vůbec jsem neměla představu, jak to v tomhle světě chodí a tohle bylo drsný seznámení s realitou... :D Ten soundtrack je skvělej! :)

      Vymazat

Každý komentář, včetně těch negativních, nás potěší, ploutev na to!