Amor Towles - Gentleman v Moskvě

Romány z ruského prostředí bývají často ponuré, nihilistické, plné morálních dilemat a osudových rozhodnutí, je v nich zima a jsou tak tlusté, že byste jimi mohli kdehoko zabít, kdybyste dobře mířili. Gentleman v Moskvě je tlustá kniha odehrávající se v Rusku a tím díkybohu její podobnost s ostatními romány končí. Jaký tedy ten gentleman vlastně je?  

Název: Gentleman v Moskvě

Autor: Amor Towles

Počet stran: 469

Nakladatelství: Vyšehrad

Rok 1918 v Rusku sliboval lidem mnohé, nově nastolený řád, konec svrchované moci cara, rovné příležitosti pro každého a novou vizi pro celý stát. Jenže po zastřelení cara Mikuláše II. a jeho rodiny hoří všem aristokratům takzvaná koudel u zadku a ve velkém prchají ze země. Alexander Iljič Rostov, teď už bývalý hrabě, ale ne, na to má Rusko příliš rád. A tak je odsouzen k doživotnímu domácímu vězení v hotelu Metropol. Ale kníže Rostov neklesá na myslí, ví totiž, že pokud se nevypořádáte s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s vámi. 

Víte, s očekáváními je to složité. Na obálce se skví zlaté nápisy oslavných recenzí světoznámých deníků, anotace slibuje dobrodružný příběh nepoučitelného aristokrata na pozadí ruských dějin. Přijde mi, že kniha slibuje všechno, ale ve výsledku je tam od všeho žalostně málo. 

Samotný hrabě Rostov je pravý aristokrat do morku kostí. Mluví plynně několika jazyky, vyzná se v hudbě, divadle, literatuře, politických a společenských poměrech, je velmistr ve vytváření zasedacího pořádku, zná všechny druhy a ročníky vína a ví, které se k čemu hodí, rozpozná každou přísadu kteréhokoli jídla, ví co se sluší a patří v chování na jakémkoli stupni společenského žebříčku a v neposlední řadě, vám vůbec nepřijde reálný. Já vím, že stěžovat si, že se nedokážu ztotožnit s postavou ruského aristokrata v roce 1918 je trochu podivné, ale to nešlo!Hrabě umí úplně všechno, všecko zná, všude byl, všemu rozumí a k tomu je velmi zdvořilý, otevřený, taktní a okouzlující. Ten člověk jednoduše nemá chybu a to mi popravdě trochu vadilo, protože minimálně ze začátku jsem měla pocit, že hrabě je lepší než my všichni dohromady. Už jen ten fakt, že první polovinu knihy tráví pouze tím, že si čte noviny, jí v restauracích, pije na barech a vede duchaplné konverzace s jinými stejně úžasnými, vzdělanými a zajímavými lidmi jako je on.

Co se obálek týče opět jsme to vyhráli protože tahle stojí za starou bačkoru. 

Co se týče děje až do nějaké strany 220 tu skoro žádný není. Roky plynou a hrabě posedává, obědvá a zve na drink různé inteligentními lidi, se kterými vede duchaplné rozhovory, ale děj jako takový až do poloviny knihy nic netáhne vpřed, žádný příběh, nikam to nesměřuje. Sem tam se hotelem mihne nějaká postava, kterou už známe a opět trochu přidá do své dějové linie, ale moc toho není. Autor navíc hodně a bez varování přeskakuje, třeba i o deset let a tak jsem byla občas dost zmatená, že jsou dítku na konci kapitoly 4 a pak na začátku další 13. Hodně zvláštní věcí je, že autor vám například na straně 130 řekne, že nějaká postava, která se právě objevila, za tu a tu dobu zemře, ale přitom se tam ještě dvě stě stran vyskytuje a vy celou tu dobu víte kde kdy a jak umře, tomu říkám způsob jak zamezit jakékoli náklonnosti nebo vztahu k postavě. Historické události na pozadí příběhu jsou opravdu jen na pozadí(což mi místy přišlo vážně škoda), podané tak, že je každý pochopí bez jakýchkoli předchozích znalostí o Rusku nebo dějinách obecně, do děje samotného zasahují pouze okrajově.

Ale abych si tu jen nestěžovala, Gentelman v Moskvě je silným příběhem o lidské nezdolnosti a bezbřehém optimismu, škoda, že je takovým příběhem až někdy od poloviny knihy. Nakonec mi i hrabě Rostov připadal sympatický a já pochopila jeho pohled na svět a jeho nezdolnou povahu a nikdy neutuchající lásku k životu a své rodné matičce Rusi. 

"Místo toho se znovu usmál tím tesklivým, vyrovnaným úsměvem, jako když poprvé vstoupil na zarostlou cestu. neboť se ukázalo, že návrat do minulosti může být příjemný, jestliže počítáme s tím, že se téměř celá proměnila." 

Kdo by chtěl obsáhlý román o ruském šlechtici protínající milníky ruských dějin, tomu bych Gentlemana v Moskvě do ruky nedala, ale kdo chce svěží a optimistickou knihu o vůli žít a život si užívat nehledě na okolnosti, pak je hrabě Alexander Iljič Rostov jako Gentleman v Moskvě přímo pro vás.