Štěpán Kopřiva - Asfalt

Znáte takový ten pocit, když se smějete... A pak si uvědomíte, že to, čemu se smějete je neskutečně zvrácené, nechutné a vůbec byste se tomu smát neměli? Jenomže pak vyhraje ten zvrácený trpaslík ve vaší hlavě?
A) Ano, znám! - Pak přijměte tuto knihu a smějte se.
B) Ne, neznám... - V tom případě, pojďme na expedici a objevme toho podivného tvora v hlavě.

Název: Asfalt

Autor: Štěpán Kopřiva

Počet stran: 634

Nakladatelství: Crew

Zkoušíme fotku: Kniha se zátiším... Má to takhle vypadat?

Již několikrát jsem se zmínila, že mi audio knihy moc nevoní. Prostě nemůžu jen tak sedět, vybarvovat si omalovánky, nebo něco kreslit a vnímat pomalu a jasně promlouvající hlas z přehrávače. Nezvládla jsem Pána prstenů, Obsluhoval jsem anglického krále, Stopařova průvodce a ani Asfalt (Ludvík Král, co to mluví, je neskutečně dobrý!), přesto i ten kousek, co jsem slyšela mě navedl k tomu, že si musím tu knihu přečíst. Svým tempem. 

Myslíte si, že vás český brak dokonale zocelil? Že Kulhánkův kult okolo Nočního klubu je váš píseček a Kotleta jen lehký předkrm? Pak by vám Štěpán Kopřiva rozhodně neměl vypadnout z hledáčku. A už vůbec ne jeho Asfalt. 

Přemýšleli jste někdy co přijde po smrti? Jestli vůbec je něco jako nebe, peklo, očistec? No. Možná jo. Ale to peklo, do kterého po smrti poslal Kopřiva žoldáky z Kuffenbachova komanda nikdo zažít nechce. Do pekla, kde démoni využívají lidi, kteří neustále regenerují a tím neustále trpí, na stavbu... Vlastně úplně všeho. Aut, domů i postelí. A jak přetvořit tělo do něčeho? Vyrobí z nich asfalt. S myšlenkou, že máte jen dva dny, než se vaše tělo začne úplně rozpadat, se tato skupina snaží dostat zpátky na zem, aby mohli aspoň nějakým způsobem znovu vidět své blízké. A jak je z prvotního popisu zřejmé, nebude to diplomatickou cestou plnou květin a úsměvných čertů dělajících budli budli.

První, co mě na knize zaujalo, je tloušťka. Roztáhnout dva dny a kousek na šest set stran, to mě hodně udivilo. Pravdou je, že do šedesáté stránky to ani na žádnou velkou akci nevypadá. Je to zajímavé, je to zábavné. Ale ne, to, co si představíte a s napětím očekáváte. Na to si musíte počkat, až komando zemře. A pak začíná akce, která se tak ladně surfuje na krvi, mozku a slizu. Kniha mi dala všechno, co jsem chtěla. Neskutečné hlášky! Skvěle sarkastické postavy. Pohledy na jednu událost od více účastníků. Žádný vysoký vyprávěcí styl. I když... I na metafory a mnohá přirovnání se dostane! Na rozdíl od výše jmenovaných pánů se Kopřiva více méně vyhnul sexu. Je na něj mnoho narážek, samozřejmě, že i v pekle jsou bordely, ale samotnému aktu, se vyhýbá. Což mi přišlo jako dobrý tah, do tohohle akčního nářezu se to prostě nehodilo. 

Tak dost superlativ, pojďme trochu kritizovat.

Asi jste na to přišli sami, děj se nemá kam vyvíjet. Postavy neprochází žádným vývojem, žádným složitým rozhodováním a osobností krizí. Vlastně jedna možná ano. Ale to je stejně jenom takové křoví. Děj je značně prvoplánový. Od okamžiku, kdy se pánové dostanou do pekla, je jasné, co bude následovat. Zároveň ani nemůžete očekávat zásadní dějové odchylky, kniha funguje na principu: Jdeme přímo za svým, jakmile je problém, vyřešíme a pokračujeme. A problémů se vyskytne hodně. Některé jsou různorodé a překvapivé, některé jsou naopak už několikrát viděné a to dokonce i přímo v knize již použité. A když tak mluvíme o použití, potažmo recyklaci, tak byste si měli zvyknou i na poměrně často se opakující slova, která nejsou tak běžná, abyste je za půl stránky zapomněli. A také drobné nesrovnalosti, které jednoduše zaujmou i u braku jako toto. Například že kartáčová střelba roztrhá člověka na atomy, ale jistý předmět je stále v jednom kuse. Hm. Také je tu jedna možná výhoda, možná nevýhoda a hodně, fakt mnoho odkazů na popkulturu, současnou i starší, takže někdy google musel poradit, nicméně na rozšíření obzorů dobré. No a samozřejmě mnoho označení zbraní a zkratek zbraní. Což už zase člověk moc negoogluje, protože to zpomaluje akci.

Ale ať už jsem já, nebo kdokoliv jiný napsal cokoliv, nesmíte to brát nijak směrodatně, hlavně ne u těchto braků (Kotleta, Kulhánek, Correia). Knihy tohoto typu na recenze nefungují. Je to záležitost jedince, jestli bude spokojený s výsledným pocitem. Jak k dílu přistupuje a jak ho přijímá. Taky záleží na tom, co od toho očekává a jakou má náladu, když se pouští do čtení. (Konstelace hvězd mi byla v tomto případě příznivě nakloněna. Stejně jako elementálové.)

 Jsem si jistá, že existuje ohromná spousta lidí, kteří by tuhle knihu nevzali do ruky ani kdyby je někdo nutil pod pohrůžkou smrti. Ale pak tu jsou individua, jako jsme my velryby. Kde jedna vlastní tištěnou knihu a druhá audio knihu na originálním CD.

Dortíčkovo PS: Pokud jste milovníky audioknih, Asfalt vám za žádnou cenu nesmí utéct a to i když nejset zrovna skalní fanoušci tohoto žánru. Tak skvěle vybraný narátor, to se jen tak nevidí. Postavy vám doslova ožívají (pod ušima?) a to neuvěřitelný kvantum hlášek je v podání pekelného hlasu Ludvíka Krále ještě o něco lepší. Za Dortíčka pokud jde o hodnocení čistě audioknihy 5/5 velryb!

Hodnotím vysoko. Vlastně... Výš než je u mě poslední dobou obvyklé. Proč?

Protože jsem se prostě skvěle zasmála a kolikrát byla neskutečně zhnusená popisy! A hlavně mě knížka zachránila v nudě nejvyšší!