Velryby na výletě

Tento článek nebude mít s knihami společného prakticky nic. Až na pár fotek. Spíš bychom se chtěly vytahovat a pochlubit. A taky trochu zavzpomínat na mládí.
Před necelými dvěma týdny jste mohli na našem Instagramu vidět jistou fotku.
Představujeme vám naše bloudění po Varšavě.

Upřímně, já - Lesníček - jsem si Varšavu zamilovala, bylo to něco jiného, něco co z Prahy neznám. Neskutečně vysoké mrakodrapy, průchozí dvorky plné zeleně, spousta různých zákoutí a v porovnání s nedostatkem košů uklizeno a čisto.
Zvláštní tohle město. Nicméně dva dny na jeho poznání úplně stačí. Toho starého a k objevování vhodného tam je minimum a to nové se neustále opakuje.
Hodně lidí mi kladlo otázku proč vlastně Varšava. Tak první bod: tamní univerzitní knihovna vypadá naprosto skvěle! Chtěly jsme CD acapelly Laboratorium Piesni (kterou žereme), za třetí Zdislaw Beksinski.
Tady si dovolíme zanechat krátký fotoreport na památku slavného vítěství, že se Dortíček nikde neztratil, že Airbnb se dá skutečně věřit a že to město má mnoho co nabídnout!

Asi nejznámější budova na vás kouká z každého výhledu. (pusťte si tohle video v 8:45 - a bylo to vošklivý!)

Vidíte ty umývače oken?! Oh hell no! 

Z téhle budovy mi je ještě teď zle, jako fakt. Ježiši, vždyť to stojí na hubené nožičce!

Nějaká ta literatůra by tu i byla! A jak kvalitní!

Tohle je vynález! A jak boží! Chopinova lavička! Super věc! A o TOMHLE to je! A je to skvělý!

A to je začátek Starého města. Protože má tak 1x0,5 kilometru je docela v pohodě ho projít.

Jako doma v Praze! Lidí jak much a domky velice podobné.

Pomník povstání na který jsme narazily skoro šílené hladem a žízní při hledání restaurace. Našli jsme čínskou restauraci. M31 a tak. Ono ve Varšavě se Polského jídla obecně moc nenajíte a na moc místech se neopijete, protože výskyt kostelů, jeptišek a mnichů je daleko vyšší než koncentrace hospod.

Spousta zahrad a parčíků a průchozích dvorků se stromy a trávou a hřišti a tak.

Muzeum povstání velice vřele doporučujeme, je to psycho. Hlavně když posloucháte zvuky vycházející z toho velikého železného kvádru. Třeba bušení srdce, střelbu a modlící se lidi. Pecka.

Cítila jsem se jako neskutečný vidlák - fotit metro. Ale podívejte se na to! To je jeden nekonečně dlouhý vagónek! A tramvaje zní jako kdyby přijely z hvězdných válek! Startující Milenium Falco! 

Ano, jela s námi velryba. Tentokrát Žakelína! I přes naléhání Dortíčkovy matky, že určitě může jet Pepé se Žakelína vydala do světa! A že to byl výlet!

A jedna z věcí kvůli kterým jsme se vydaly do určitých končin Varšavy: Univerzitní knihovna.

Jenomže to byste tam nemuseli vyrazit jako my o státní svátek, kdy byla polovina všech obchodů a zajímavých míst zavřená... Geniální plán!

Musíme ale uznat, že to tam mají pěkné. Jen ten hlídač se na nás díval trochu divně. Jako jestli si to tam fotíme, abychom věděly, kam položíme bombu, nebo proč nemáme obrovskou ceduli: Tůristi - Čecháčci.

Možná bychom i zjistily, co to je za pány na těch sochách... Ale ne. Možná jindy.

Zato ale měli skvělou univerzitní zahradu, co vypadala jako kdyby vypadla z amerického filmu o školácích. Lidi seděli na dekách a nějaké umělecké instalace a spousta zeleně a zurčící potůček a hlavě... TAHLE SUPER HOUPAČKA!!! Ale pořád byla obsazená. Nechápu proč... 

Ale okamžik Žakelíny přišel! Na střeše, kde bylo okýnko přímo do knihovny! 

#slunicko #je #svine #!!!

A naproti okénku do knihovny bylo okénko přímo do studovny! Boží... Vlastně: Hustý! Neberu jméno Boží nadarmo! Rozhodně ne v Polsku. Nikdy!!!...!

A spešl soukromé kóje se spešl dlouhým pořadníkem!

Je to vážně velká budova ta knihovna.

Jestli se kdy dostanete do Varšavy vřele doporučujeme Café Kafka - vynikající kafe, super bagety, neskutečné snídaně, všechno v dobrých cenách, ale proboha, ty obrazy, co tam měli při naší návštěvě. Super!!! Dobře creepy! 

Takhle se felí u řeky po Polsku! Teda spíš jsem měla v plánu dát si pivo a ne cider s nějakou divnou hadí ženou s těma točítkama na bradavkách, ale pivo točili Kozla a tak jsem si řekla, že to není to, co jsem od toho místa očekávala... 

Knížko sedačky!!! Pěkné! Ale zdá se trochu nepohodlné.

A tak jsme se s Varšavou rozloučily tradičně Britským jídlem Fish and Chips, které stály za to! Vynikající! A konečně Polské pivo, které mě překvapilo, protože nebylo skoro vůbec hořké! Jeden z mých cílů byl splněn! 

A co cíle vytyčené na začátku cesty? No, tak knihovna zrovna nevyšla (LOL), CD jak jsme zjistily prodávají jenom přes internet (LOL) a Beksinski má velikou výstavu... Ve svém rodném městě, kousek od Krakowa, kam jsme sice chtěly jet, ale nějak jsme to nechaly plavat, protože tamní dráhy nejsou levná záležitost a v autobusu bychom strávily mládí.

Celkově ale převažuje spokojenost. A doporučení abyste se také vydali do Varšavy. 

A taky naděje, že příště vyrazíme do země, kde bude místní jídlo, hodně hospod, méně jeptišek a kebabáren, lepší železniční doprava a abychom tam byly ve dny, kdy nebudou státní svátky.