neděle 28. května 2017

Ručníkový den 2017

Již tradičně připadá na 25.5. mezinárodní den, který (na rozdíl od mnoha jiných) stojí za to si připomínat. Připomíná nám totiž že smyslem života, vesmíru a vůbec je 42. Někteří vědí, jedná se o den, kdy si připomínáme život a dílo geniálního autora sci-fi (ne klasického, ale dost zábavného) - Douglase Adamse, autora proslulého Stopařova průvodce galaxií.
Pražské setkání stopařů s ručníky se již tradičně koná v pivní zahrádce na Letné. A letos jsme byly při tom.
 
Zdroj

A aby se neřeklo, vzaly jsem to z gruntu!



Já, Dortíček, se ručníkového dne účastním už asi tři roky, ale nikdy jsem neměla odvahu vyhledat ostatní stopaře a nad sklenkou pangalaktického megacloumáku s nimi řešit vogonskou poezii nebo co se to vlastně stalo tomu květináči. A tak jsem Lesíčkovi oznámila, že v tom jedeme letos spolu. A jelikož Lesníček to má na místo ručníkového setkání asi 300 metrů, nemohla se vymlouvat. vyzbrojeny ručníky a téměř neochvějnou odvahou jsme vyrazily!



A Letná nás (tedy mě rozhodně ano) nemohla víc překvapit. Tolik lidí! A různých! Od prcků stáří tak max. jednoho roku až po ostřílené veterány českého sci-fi fandomu. Každý svíral ručník (i ty roční děti) a bavil se. Co se asi tak může řešit? Tak třeba, že nového seriálového Geralta by měl jednoznačně hrát Nicolas Cage. Nebo třeba jak se maturuje s ručníkem okolo krku. Odpověď: za samé jedničky. Kdo z nás si ale užil ručníkový den nejvíc? Jednoznačně Pepé, jakožto velryba, která pro tento den ztvárnila roli plejtváka a taky jako obří plyšák, sklízel úspěch. Také byl oslintán párečkem batolat, hozen nesčetněkrát na zem, hanlivě označen za žraloka a nakonec málem rozpárán na velrybí tuk. Jo, sláva není zadarmo.


Recitovala se i vogonská poezie v několika jazycích. Z těch co si pamatuji: angličtina, francouzština, estonština, italština, ČÍNŠTINA, ruština, velština, maďarština, němčina, finština, slovinština a samozřejmě čeština, která na konci cizojazyčných mutací byla hromadně recitována všemi, kdo si na to troufl.

 



Úplně na konci jsme si nakonec zacvičili takovou vesmírnou jógu, JÁ například už teď vím jakým cvikem nakalibrovat mléčnou dráhu.

Řekla bych, že ručníkový den se více než vydařil, počasí i společnost se vyvedly a my se nemůžeme dočkat dalšího roku! Takže nepanikařte a příště přijďte s ručníkem taky.



2 komentáře:

  1. Skvělá akce, ani jsem netušila že se něco takového pořádá :) Příští rok rozhodně nesmím chybět! :)

    OdpovědětVymazat