čtvrtek 11. ledna 2018

Příběh služebnice vs. The handsmaid's tale


Kdo si ještě nestihl všimnout tak dystopie opravdu letí. Lidstvo si prostě rádo představuje, jak moc to s námi jde do háje. Kvůli čemu tentokrát? Nízká porodnost, vysoká neplodnost, úmrtnost kojenců a banda náboženských fanatiků, co se rozhodne vzít osud Ameriky do svých rukou. Román Příběh služebnice od skvělé Margaret Atwoodové přetvořený na moderní seriál se vším všudy. Jak tohle může dopadnout?




Příběh služebnice mě pronásledoval po Youtube. nekecám. Každé video, které jsem pustila mělo reklamu na tenhle seriál. Stalkovací marketing se ale vyplatil a mě to nedalo, než si ho stáhnout a vyzkoušet. Nelitovala jsem. Románovou předlohu jsem neznala, ale kupodivu jí v tu samou chvíli četla moje mamka.  Ale to bych nebyla já, abych nevyužila situace a mamce knihu nenápadně odcizila. Měla jsem tak srovnání přímo před nosem.

Ameriku trápí neuvěřitelně nízká porodnost, děti často umírají, ženy potratí, většina lidí je neplodná. Skupina náboženských fanatiků to vidí jako boží trest, za příliš prostopášný život a nastolí nový řád (postřílí vládu a nastolí teokracii), kde jsou naprosto zničena jakákoli ženská práva. Plodné ženy jsou pochytány a slouží jako chodící dělohy prominentním členům společenství. Během ovulace jsou při "obřadu" znásilněny, aby mohly rodit děti rodinám, ke kterým jsou přiděleny. 

Výsledek obrázku pro handmaid's tale filmHned na začátek nutno podotknout, že kniha už byla zfilmována v roce 1990 v americko-německé koprodukci Volkrem Schlöndorffem. Film byl ve stejném roce nominován na Berlinale na nejlepší film, ocenění ale nezískal a spíš upadnul v zapomnění, dnešní hodnocení mu také příliš nepřeje (ČSFD 63%, IMBD 6/10). Tímto filmem se ale zabývat nebudu.
Netrefil se do doby ani nálady, kdežto teď, teď byl přesně ten správný čas uvést na trh další možnou budoucnost, do které se můžeme zřítit. A my? No my jí zbožňujeme, jak jinak.

V dubnu 2017 vkráčela nová verze Příběhu služebnice přes stanici Hulu na naše obrazovky. V kontrastující rudé a s víceméně neznámou tváří herečky Elisabeth Moss (Mad Man, Top of the Lake). Seriál okamžitě získal vysoká hodnocení (ČSFD 84%, IMBD 8,6/10) není se tak čemu divit, že vyhrál hned tři ocenění a to za nejlepší televizní seriál - drama, nejlepší ženský herecký výkon v seriálu Elisabeth Moss - drama a nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli v seriálu Ann Dowd, která hraje novému režimu zcela oddanou tetu Lydii.
Výsledek obrázku pro Ann Dowd handmaids tale
Obě oceněné herečky v 1. sérii
Kniha se vyznačuje hlavně dusivou atmosférou a bezbřehou tísní, která vás obklopuje a s každou další stranou se to jen horší. Zároveň však s hlavní hrdinkou doufáte v lepší zítřky, obdivujete její víru a nezdolnost, vydržet pokaždé ještě jeden další den, a pak další a další, protože jednou se něco musí stát, nemůže to přeci vydržet dlouho, každý systém se musí jednou zhroutit. Seriál se v začátcích velmi věrně (až na drobné detaily) drží knihy, atmosféru tísně, šoku a bezmoci zvládá opravdu mistrně, Elizabeth Moss nevyhrála svou sošku jen tak pro nic za nic. Postava Offred, jak se služebnice podle přidělené rodiny jmenuje, vám ze začátku dokonce přijde na pohled uvnitř mrtvá, jako prázdná skořápka, ale jen do té chvíle dokud se nedostáváte k Offrediným myšlenkám a vnitřním pocitům, touze po svobodě, po unesené dceři, po pomstě za manžela a celý její předešlý život.
Související obrázek
Offred při měsíčním obřadu 

Skvělou práci odvádí seriál s barvami a vizuálem obecně. Byla by škoda toho nevyužít, ve světě, který je dle barev vyznačen do jakýchsi kast. Služebnice vás tedy ve své karmínově rudé vždycky praští do očí a působí jaksi... nepatřičně. Tety (něco jako bachařky) prozměnu splývají se svých hnědých uniformách a manželky prominentních členů současné vlády vypadají v blankytně modré jako ztělesnění čistoty a počestnosti. Barvy jsou v tomhle seriálu hodně syté a výrazné, občas vám to přijde až přestřelené, ale já mám pocit, že je to schválně. Že nádherná kýčovitá krajina plná krásných a sytých barev má kontrastovat s tím, že je to celé jen iluze, taková větší Potěmkinova vesnice, jen hra.
Související obrázek

Dějově končí první série přesně tam kde kniha, skoro do puntíku. Také vás napadlo, o čem tedy bude druhá série? Ačkoli se seriál rámcově a hlavně atmosférou drží předlohy, děj už si trochu přizpůsobuje podle sebe. Sem tam přidá pár odboček, nějakou tu popravičku, hodně ošklivý násilný trest, skoky z mostu nebo dramatické útěky skrze hranice. Akce diváky baví, Offredino přemítání nad jejím osudem a údělem už zas tolik ne. Po takovém úspěchu dává smysl natočit druhou sérii, i když vlastně není z čeho, to ale režiséry očividně netrápí. Do děje se přidává linie Offrediny nejlepší kamarádky Moiry, která se v knize vyskytuje pouze ve vyprávění a pak v jedné kapitole. Dál sledujeme linii kanadského odboje, která je v knize jen mlhavě naznačena (a udušena v zárodku). Tuším, že druhá série tak bude zpracovávat hlavně téma odboje a Offreedina boje za nalezení svého manžela a dcery, jejichž osud nám byl v knize utajen. Obecně nám knižní zpracování nechává víceméně všechny naše otázky nezodpovězené. 

Samotná autorka Margaret Atwoodová se k seriálu staví pozitivně a dokonce si v něm střihla malou roli jedné z tet, která Offred vlepí pořádnou facku za její neposlušnost. 
Související obrázek
Margaret Atwood

Ach ta Amerika...

Při předávání zlatého glóbu měla Elisabeth Moss projev, a jak už to tak bývá sociální média já to dala pěkně sežrat. Moss poděkovala Margaret Atwoodové a všem ženám, které měly odvahu promluvit a vzepřít se bezpráví a netoleranci k ženám (celá akce se nesla v duchu kampaně #meetoo proti sexuálnímu násilí), dále pak citovala Atwoodou 
“We no longer live in the blank white spaces at the edge of print. We no longer live in the gaps between the stories. We are the story in print, and we are writing the story ourselves.”

Na takovém projevu by nebylo nic špatného, pokud by herečka nepatřila ke Scientologické církvi (stejně třeba jako Tom Cruise nebo John Travolta, více o církvi ZDE), o které se šíří samé dost hrozné zprávy. Že je to spíš kult než církev, ženy zde nemají žádná práva, děti jsou brány jako méněcenné a jsou často týrány, členi nucení k přísným dietám a všemožným podivnostem, odpadlíci z církve jsou stíhání a umlčováni. Elisabeth tedy byla označena za pokrytce, který jen říká, co se chce slyšet a že by nejlépe se svobodou slova a žen měla začít u své "církve" (odkaz na zdrojový článek ZDE). Musím se přiznat, že mi minimálně přijde bizarní, že herečka žijící v takovémto společenství ztvárňuje postavu, která se všemu výše zmíněnému chce vzepřít. Na druhou stranu, víra je přeci každého osobní věcí, no ne? 


A co vy říkáte na Příběh služebnice? Vyděsila vás tahle dystopie, líbí se vám seriál? A co Elisabeth Moss a její víra? Jste-li nedočkaví na další sérii, mohyl by se vám líbit třeba tyhle knížky, které jsme pro vás vybraly Co číst, když se bojíte budoucnosti 
Zdraví Dortíček & velrybí crew 


4 komentáře:

  1. Počkat, počkat. Slyšela jsem o tom, ale název mi evokoval červenou knihovnu (nevim proč) a úplně jsem to ignorovala. Takže změna! Přečíst, podívat, přečíst, podívat... Přečíst! Jde to na seznam. Vypadá to fakt skvěle!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ono kdyby se na obálku dal nějaký polonahý fešák a žena v služtičkovském úboru, asi by to zmátlo kde koho:D. Rozhodně doporučuji!

      Vymazat
  2. O knížce jsem neslyšela, ale určitě se na ni mrknu. Btw dost zajímavá recenze.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně stojí za přečtení! Je to takové spíše srovnání psané a hrané formy, ale jsem moc ráda, jestli tě formát zaujal :)!

      Vymazat