úterý 7. listopadu 2017

Nicolas Beuglet - Křik

Řeknu vám, pokud vidím thriller od francouzského autora s nápisem: inspirováno skutečnými událostmi, trochu se mi rozpumpuje srdce, když vidím kladné přijetí u čtenářů, začínám být nadšená, pak přijde na anotaci a k místu určení blázinec. V tu chvíli jsem v sedmém nebi. A teď přichází mé oblíbené slovo, kterým zakončuji snad každý druhý perex... Ale.


Název: Křik (Le Cri)
Autor: Nicola Beuglet
Počet stran: 432
Nakladatelství: XYZ





Když je vyšetřovatelka Sarah Geringënová povolána k podezřelému úmrtí v psychiatrické léčebně, tak nemá nejmenší tušení jakým směrem jí její vyšetřování zavede, že při něm procestuje část Evropy i Ameriky, že o život půjde jí i jejímu kolegovi, který k vyšetřování přijde jako slepý k houslím, Christopherovi a oba životy se jim obrátí vzhůru nohama.

Upřímně knížka se ke mě hledala dlouhou cestu. Od toho, že mi kolegyně řekla, ať si tuhle přečtu, že jí to zajímá, po dlouhou, téměř měsíční přetahovanou s PPLkem, ze kterého mě zachránila společnost, od které bych to nejméně čekala: Česká pošta. A spolu s nekonečnou trpělivostí Albatros Media (Díky moc, nevím kde se vyskytl problém, nerozumím tomu, asi to je prokleté, nebo tak) se mi kniha konečně dostala do rukou. A já se těšila!

A těšila jsem se právem, děj je nepředvídatelný, zápletka zajímavá a hlavně se kniha čte sama. Po celou dobu jsem byla spokojená, příběh byl zahalený tajemstvím a něčím nevyřčeným, děsivým. Hlavně protože nás autor celou dobu udržuje v totální nevědomosti a přináší jen záblesky světla do vší té temnoty okolo případu. Nicméně celkový obraz mi zkazil především konec. Připravovala jsem se na obrovskou pecku, co mi zastře smysly a já budu sedět a přemýšlet čeho jsem to byla svědkem! Ale ne. Já dostala konec, který se mi za prvé, vůbec nelíbil, protože to byla taková trochu Deus ex machina, která zachránila autora od zmateného blekotání, když asi neměl úplně ujasněno, jak všechno ukončit. A za druhé to byly úplně neuvěřitelné situace, které na konec autor vložil, tak neuvěřitelné, že jsem to i jako fikci inspirovanou skutečnými událostmi přestala baštit.



Zarážely především drobnosti, kterými mě autor občas uzemnil, například: svíjení se v bolestivé křeči při zlomenině nohy (vážený, já si nohu zlomila loni a dostala do ní sedm šroubů a pokud po té noze nechodíš, ale jen tak si sedíš, nebo se jako v mém případě jen opíráš kvůli rovnováze, tak to vážně nebolí), spadne kus betonového stropu a osobě zavalí jen na jednu nohu a ještě ji nezlomí. Jak?! Nebo skutečnost, že se spousta postav a si pohybuje světelnou rychlostí, když otevření šuplíku, vyndání, odjištění a nabití zbraně trvá kratší dobu než vyndání fleshky z počítače.
Na druhou stranu v knize bylo dost kiksů, které podle všeho vytvořil překladatel. Několik věcí mě zkrátka zarazilo, jako třeba, že zlomení se v pase je označeno jako zlomení vedví. Nebo mocná hříva šedých vlasů ostříhaných nakrátko, či poulení očí dokořán.
Drobnosti, které dokáží pokazit celkový dojem.

Nicméně na tom kniha nestojí a nepadá. Spíš na příběhu, který si mě získal pro svou akčnost a ani chvilku otálení, na druhou stranu mě zklamal tím, že spoustu věcí zametl pod koberec a rozřešení prostě... Nebylo pro mě. Té problematice nerozumím a ani se netvářím, že bych jí rozumět měla, proto, přestože závěr trochu koketoval s mým oblíbeným sci-fi, pro mě konec spočíval spíše v pozvednutí obočí a uznalým pokývnutím hlavy.

Dílo je psáno v ER - formě, spisovným jazykem, hlavní postavy mi přišly nemastné, neslané, dozvíte se o jejich minulosti i o tom, jaké jsou teď, ale spíš než osoby k fandění se změní v postavy, které tam prostě jsou.

Celkově je to dílo, které rozhodně neurazí, spíš naopak potěší, rozhodně není pro knižní kritiky, hnidopichy a vyznavače klasických detektivek nebo severských krimi, zkrátka přijdou i hledači duševního obohacení se na myšlence knihy. Nicméně lidé, kteří chtějí akci u které se nebudou nudit a která je donutí namáhat si mozek, jak je všechno asi skončí si rozhodně přijdou na své.

Ráda bych dala tři a půl velryby.

Loučí se Lesníček a Pepé!

Žádné komentáře:

Okomentovat