neděle 14. května 2017

Oskar Fuchs - Frost

Svět knihy působí na všechny milovníky knih stejně. 
V peněžence vás hřejí těžce vydělané (nebo vyprosené, to je jedno) peníze, obcházíte stánky a nejraději byste domů vzali všechno, co leží na pultech, ale zároveň s tím vám je jasné, že všechno mít nemůžete. A tak, i když je naprosto jasné, jak to dopadne, se obrátíte na prodavače, co rádi čtete a co by vám tedy navrhl. Ten v rámci marketingu nabídne nějakou novou knihu, která by vám mohla vyhovovat, ale zatím se jí moc neprodalo a vlastně o ní nikdo ani nic neví. 
Přesně takto jsem se dostala ke knize Oskara Fuchse na stánku XB-1.


Název: Frost
Autor: Oskar Fuchs
Počet stran: 168
Nakladatelství: Epocha


Fotka je tématická! Nedala jsem tam učebnici dějepisu (na kterou jsem od matury nesáhla)
 jen tak pro nic zanic! :D 
Kolem a kolem: jedná se o autorovu prvotinu, proto si nelámejte hlavu, že jste o něm neslyšeli. Byl mi doporučen po zmínce o Kotletovi, že autor píše dost podobná béčka, jako Kotleta. Kniha nebyla tlustá, nebyla drahá, řekla jsem si: proč ne?
A spíš jsem se měla zeptat: Proč ano?

Tenká knížka je nabitá akcí. Doslova. V podstatě krom intermezza spočívajícím v poznávání dlouhé (vážně hodně dlouhé, sedmé století a Sámo, to už zažil a je tu do dnes) a bohaté minulosti života hlavního hrdiny, bojového mága Zikmunda Frosta, jede jeden velký boj... A sex. Toho tam je taky dost. Víc toho bohužel nemohu prozradit, ale o tom později. Celá kniha se odehrává na území Moravy - Brno, Býčí skály, Lanškroun a to byl vcelku dobrý tah, protože z vyprávění je poznat, že autor má k této oblasti velice dobrý a blízký vztah ať už jde o prostředí nebo jeho historií.

Tady téměř veškerá pochvala z mé strany končí. 
Abych uvedla děj na pravou míru, ráda bych k tomu cosi přidala a navnadila. Jenomže tato kniha jela tak neskutečně podle šablony, že kdybych něco řekla, tak by se to dalo okamžitě považovat za spoiler. Takže jen konstatování: Měla jsem pocit, že sleduji jakýsi gameplay na YouTubu, kde se hráč posouvá od bosse k bossovi, aby se na konci, po nějakém side questu, který nedává moc smysl, dostal k tomu nejvyššímu bossovi, na kterého jde s tolika vylepšeními, až to vlastně ani za to nestojí.

Myslete si o Františku Kotletovi co chcete, ale aspoň nemá potřebu se neustále do někoho navážet. Tady pan Fuchs dokáže na 160 stranách urazit naprosto všechny holky, které mají nadváhu. Kluky samosebou neřeší. Nekecám. Když byla taková zmínka poprvé, pousmála jsem se. Ale když se podobné vtipy opakovaly co třicet stran, uvědomila jsem si, že to by byl ten chlapec, co by ode mě dostal na základce facku, aby věděl, co to znamená fortelná ženská. Ano, všichni jsme pochopili, jaké ženy má autor rád, tak tam hoď nějakou sexistickou narážku na prsa, nebo zadek, nebo rovnou trojku, či swingers ať se hneme z místa. Obecně pokud erotika a sex tak převládá dost prvoplánového sexu a spíš než že by to mělo nějaký význam mi přišlo: Úspěšní kucí to tam mají taky, tak to tam dám, ať nejsem pozadu!



Další můj problém je v tom, že nemám představu odkud kam schopnosti bojového mága vlastně sahají. Zbraně mu vyskočí do rukou, samy se přebijí. Ovládá různou elektrotechniku a vyvolá halucinace? Časové smyčky? A mluví s neživými předměty? Dokáží to všichni mágové, nebo jenom Frost? Kdyby měla kniha víc stran, dokázal by toho ještě víc? Každopádně mluvící a hajlující vlk se zálibou ve Třetí říši mě dost pobavil. Stejně jako jistá situace na policejní stanici, kdy jsem přemýšlela, zda by se autor nechtěl podělit o trochu toho matroše, co si musel šlehnout.

Dobré je, že knihu přečtete za pár hodin. Mě to trvalo poněkud déle, protože jsem se nemohla přenést přes ICH formu a nespisovnou češtinu, kterou je psáno vše, kromě toho, co v přímé řeči poví kdokoliv jiný, kdo není Frost. Občas jsem se přistihla, že bych ráda přeskočila nějaké odstavce bojů s mini bossy, protože se pokaždé zdálo jednodušší a jednodušší je zabít. Také jsem musela čas od času přemýšlet, k čemu mi je kde která informace dobrá, aby mi z toho vyšlo, že vlastně k ničemu.

Nuže celkem?
Podobnost s Kotletou? Ano. Hlášky, akce, střelné zbraně, nějaké to nadpřirozeno. Je to tam. Krve a dalších tělních tekutin je tam tedy znatelně méně. Ale jinak tam znaky brakové literatury typu níže uvedených pánů najdete.
Je to přeci jen autorův debut a asi bych neměla být tolik kritická, ale recenze je subjektivní žánr a tak subjektivně říkám, že se vrátím k ověřeným brakům Kopřivy, Kulhánka, Kotlety a počkám, zda se autor vrátí s něčím, co by stálo za přečtení v jiné než e-formě za třicet korun.


Po dlouhém zvažování dávám dvě velryby. Ale spíš bych dala tak jednu a půl.

2 komentáře:

  1. Skvělá recenze :) Jistě, negativní, ale povedená :) Líbilo se mi to přirovnání ke gameplay :) Knížka mi připomíná Lovce snů, které jsem kdysi četla. Také dílko od českého autora, které bylo nabité akcí a připomínalo gameplay s bossy..:D No pocity jsem z toho tenkrát měla dost rozporuplné...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :)
      Já s tím měla tak trochu problém, jako mám ráda gameplaye, ale že bych je musela číst, to ne :D Raději na ně kouknu a sama si zahraju! :D Právě můj případ! :D

      Vymazat