neděle 19. března 2017

Lesníčkův knižní poklad II.

Po více než měsíci se opět hlásím s naší nepravidelnou knižní výzvou: Knižní poklady. Můj první poklad pro mě měl mimo jiné značnou citovou hodnotu. Můj druhý poklad... No, ten je spíš o tom, co mi kniha dala, než co s ní mám spojené. Protože s ní mám spojený povětšinou jenom pláč, smutek a jen tak špetku naděje. Jo a taky střední školu...


Zdroj


JOHN STEINBECK - O MYŠÍCH A LIDECH

Vydal Alpress roku 2004




Řekněte, proč je kniha vaším pokladem?


Hm... To je dobrá otázka. Tak pokud si odmyslím, že to je jedna z těch věcí pro které stálo se studiu věnovat, jedna z několika knih, které jsem skutečně ráda přečetla k maturitě. Pokud si odmyslím neskutečně silný příběh, který mě pokaždé, přísahám při všech Bozích, co jich kde je, POKAŽDÉ dokáže rozplakat jako malé dítě. 
Pak nám zbude 110 stran plných lidské touhy, snahy a nejlepších úmyslů, které tak jako tak někdy prostě nevyjdou. Já nevím, jak se to Steinbeckovi povedlo, ale za těch pár momentů, co s knihou strávíte tak neskutečně přilnete k postavám, že se to sebe lepšímu spisovateli nemusí podařit za šest set stran. Steinbeck zde vytvořil zoufalý výkřik tak realistický, že se mi pokaždé zježí vlasy za krkem a přemýšlím, co kdo řeší v těch dlouhých knihách.
V tomto momentě bych ráda zmínila i vydařený film, který spoustě lidí unikl (kniha proti filmu na našem blogu - KLIK). Miluji ten film... A přesto ho nenávidím.
Stejně tak jako knihu.


Kdo je vaše nejoblíbenější postava v knize a proč?

Zdroj
Tohle je těžké. Všichni čekávají, že to bude Lennie, nebo George. Ony tam jsou i jiné postavy, ale tak nějak nemáte tolik příležitostí se s nimi pořádně seznámit. Jednou z nich je i černoch - koňák Crooks. Z docela pochopitelných důvodů mě hodně zajímá, co se dělo s tímhle člověkem před samotným příběhem. Je mi poněkud jasné, že by to byl zatraceně drsný a smutný příběh. Na druhou stranu jsem přesvědčena, že jeho vyprávění by dalo na celou samostatnou knihu. Protože přiznejme si, osud afro Američanů je málokdy slunečný a veselý.
Crooks rozhodně nemůže být mou oblíbenou postavou, protože je v ději naprosto minimálně a jediné bližší seznámení s ním proběhne v okamžiku, kdy se mu Lennie vetře do přízně, přesto je to rozhodně postava o které bych se chtěla dozvědět víc.
Vybrat z těch hlavních jednu postavu, tak by to asi byl George.



Máte oblíbenou část v knize? Podělte se o ní.

Oh, tady budu průhledná jako sklo. Ale mám takový vlezlý pocit, že tohle bude oblíbená část snad každého, komu se ta knížka dostala do ruky a nějakým způsobem si ji oblíbil.

"Tak to já můžu jít. Jestli o mě nestojíš, já se hned seberu a půjdu tady do těch hor a najdu si tam ňákou jeskyni."
George se znovu sebral. "Ale kde! Jen tu hezky zůstaň se mnou."
"Povídej mi zas jako jindy," loudil chytrácky Lennie.
"A co ti mám povídat?"
"O těch druhejch a o nás."
George začal: "Takovej člověk, co chodí jako my po rančích, nemá žádnou rodinu. Nastřádá
si pár šesťáků a zas je rozfofruje. Je v tom světě jako kůl v plotě..."
"Ale s náma je to jiný!" vykřikl blaženě Lennie. "Povídej teď o nás!"
George chvilku mlčel. "Ale s náma je to jiný," začal potom. "Protože..."
"Protože já mám tebe a..."
"A já zas tebe. My přece máme jeden druhýho, a tak se jeden stará o druhýho," rozjásal se Lennie.

Pro ty, co mě chápou:
Já vím, já vím... Je to těžký...


Povyprávějte o obálce knihy


Na tohle prostě nemám štěstí! Ta obálka je dle mého názoru hrozně ošklivá! Přehnaně syté barvy a nic nevypovídající. Teda kromě toho, že se děj odehrává na ranči a oba mají klobouk (vzpomněla jsem si na jednu písničku! To není dobrý... Dost mozku, přestaň!). Já vím, že to je série Klokan, že takhle vyšly snad všechny knihy od Steinbecka a dalších Amerických autorů. Uvědomuji a přesto mi to je líto. Ale když tak koukám na google a další obálky, přijde mi jako zatím nejhezčí z těch českých dosud vydaných... Hm... Škoda.
Když se nakladatelství Omega pouštělo do reedic starých knih, bylo mým tajným přáním aby předělali i tuto obálku, aby byla hezčí a milejší, asi jako tahle. Taková milá obálka z místa, kde všechno začíná i končí.
Ale dobře, já tu českou obálku přežiji...


Četli jste knihu víckrát?

No... Ne tolikrát kolikrát bych si přála. Ale ano, četla jsem ji víckrát - dvakrát. To není moc. Zasloužila by si daleko víc přečtení. Ale ten příběh je tak silný, že na něj jen tak nezapomenete a nezapomenete ani na nějaké drobnosti, třeba že Curlyho žena je blondýna v červených šatech, že Curley si podle drbů dává ruce do rukavic s vazelínou. Takže sice jsem knihu vícekrát četla, ale znáte to, nic se nesmí přehánět a u této knihy to platí ještě dvakrát tolik! On ten čas uzraje a pak se do ní pustím potřetí.
Ani o minutu dříve.


Proč byste knihu doporučili dalším čtenářům?


Proč... No. Tak zkraje asi protože jde o jedno stěžejní dílo světové literatury, které se často zmiňuje v souvislosti s literaturou třicátých let dvacátého století.
Má děj, který rozpláče i pohladí (no spíš vrazí pěst do zubů...), je vyprávěný skvělým stylem, který nepustí, dokud se nedostanete na konec a vlastně i potom se vás drží, přežívá ve vás. Nebo spíš pocit z té knihy.
Podle mého je to knížka, která by nikomu nikdy neměla chybět v jeho seznamu přečtených knih. A ne jen proto, že se hodí k maturitní četbě. Ale protože se hodí k lidem k tomu, jak se vzájemně vnímáme a jak bychom se vnímat měli, jak bychom se měli zachovat k ostatním, když si to okolnosti žádají. Jak dělat jen to nejlepší pro lidi, na kterých nám záleží...  I když to občas není to, co bychom od tak šlechetného činu čekali.


2 komentáře:

  1. Skvělý tip :) Knihu jsem četla k maturitě a také se mi líbila :) Byla jsem mile překvapená :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! :D Očekávání jsem měla naprosto nulová, hlavně po zpackaném referátu, co na knihu měla tehdy kamarádka, ale pak jsem nestačila valit oči! :D Je to naprosto skvělá kniha! :)

      Vymazat