pátek 30. prosince 2016

Art Spiegelman - Maus

O tomto komiksu vím už spoustu let. Asi tak šest, kamarádka jej tehdy přinesla do školy, aby nám udělala referát o své oblíbené knize (už ani nevím, co jsem měla já... Asi Krysaře). No a tak nám Evža vyprávěla o komiksu, který mě děsil k smrti, právě kvůli jeho obsahu.


Název: Maus
Autor: Art Spigelman
Počet stran: 296
Nakladatelství: Torst


Jak asi můžete vidět ihned z obálky, jedná se o knihu z období druhé světové války, kde Židy představují myši a Němce kočky. Příběh vypráví kreslířův otec Vladek a kromě popisu holokaustu v jeho nejdrsnější podobě se z knihy můžete dozvědět mnoho i o rodinných problémech Spiegelmanovy rodiny a šrámech, které si lidé odnesli z koncentračních táborů, které sice nejsou vidět na první pohled, ale nikdy se nezahojí.

Art Spiegelman vám nabízí jedinečný pohled do života vlastně obyčejného, mladého, židovského muže, jeho ženy a malého dítěte. Sledujete jejich úprchy a díváte se, jak se skrývají, jak důmyslně se snaží zamaskovat svou přítomnost a alespoň po několik dalších drahocenných dnů zůstat spolu a žít. Bohužel jen doslova pár špatných rozhodnutí je dovede do Osvětimi.
Naturalistické popisy a kresby vás donutí zhluboka se nadechnout a připravit se na další pokračování. Ikdyž Vladek Spiegelman neprošel tím naprosto nejhorším, jako bylo odklízení mrtvých z plynových komor, nebo pálení těl a polévání je tukem, který se z nich vyškvařil, tak já osobně jsem se naprosto spokojila jen s letmým naznačením všech těch hrůz, o kterých se dozvíte ve škole, nebo v jiných knihách.

Každý v knize znázorněný národ má svou vlastní zvířecí podobiznu. Angličané jsou ryby, Američané psi, Poláci prasata. A funguje to skvěle! Bezchybně. A já jsem neskutečně ráda za toto... Odlehčení? V podobě zvířat. Vidět místo zvířecích tváří ty lidské, nikdy bych nebyla schopná si komiks pořídit, popřípadě se donutit k tomu jej přečíst. Ale co dalšího bylo skutečně působivé byl Artův pocit viny. Že on žije a jeho bratr ne, že on může žít v době, kdy už je všechno toto jen vzpomínkou. A zžíravé otázky, zda kdyby byl na pozici těch milionů lidí, kteří prošli tábory smrti, zda by byl schopný dožít se konce války a záchrany.

Číst toto dílo a pokusit se o něm něco napsat, mě emocionálně hodně vyždímalo. Těžko popíši něco, co sama nechápu, že na jednu stranu se dokáži od srdce zasmát nad nejbrutálnějším černým humorem i co se holokaustu týče. A přesto, když se mám dostat ke skutečným osudům, ke skutečným fotkám, videím a popisům, mám knedlík v krku a nemůžu vůbec nic dělat, jen skousnout tváře a snažit se nebrečet jako malé dítě. A většinou mi to nevyjde.

Po nádherném grafickém zpracování a silném příběhu nemohu hodnotit jinak.


Žádné komentáře:

Okomentovat